Legendární Oud Kinam: Co to je?
Rozhovory

od Sergey Borisov
12/13/24 00:30:01

Doporučuji nepovažovat tento rozhovor o kinam oudu s Russianem Adamem, parfumérem a zakladatelem společnosti Areej le Dore, za vyčerpávající sbírku poznatků o tomto vzácném a drahocenném vonném materiálu pocházejícím z jihovýchodní Asie. Považujme tento rozhovor za první krok k seznámení se s legendárním kinamem.

SERGEY BORISOV: Zdravím, Adame, začněme tím, co je to kinam oud a z čeho je odvozen?

RUSSIAN ADAM: Poprvé jsem se s kinamem seznámil asi před deseti lety, když mi jeden ze znalců oudu poslal vzorky divokého dřeva kinam. Kinam je proslulý tím, že je velmi pryskyřičnatý, a to natolik, že se jeho dřevo potápí ve vodě, pryskyřice se z něj dá seškrábat nožem a srolovat do kuličky. Divoký kinam je velmi drahý pro svou mimořádnou vzácnost, jedinečné čichové vlastnosti a dokonce vyvolává mystické a duchovní zážitky.

Cena začínala na 500 dolarech za gram divokého dřeva a dosahuje až 5 000 dolarů za gram. Dříve se z něj ovšem kinamový olej nevyráběl, používal se pouze na kadidlo, tradičně se dovážel z Vietnamu a kinam byl oblíbený zejména v Číně a Japonsku. V Japonsku se mu říká Kyara. Věřilo se, že v divokém dřevě kinam se pryskyřice tvoří velmi dlouho, sto let i více. Právě díky této mimořádně dlouhé době tvorby pryskyřice v agarovém dřevě vzniká kinam, a proto je vzácný a má vysokou cenu.

SERGEY: Takže kinam se nachází ve stejném stromu aquilaria, ze kterého se vyrábí dřevo oud a olej? Další odrůda oudu, která je velmi vzácná a drahá?

ADAM: O kinam existují různé teorie. Někteří lidé se domnívají, že jakákoli aquilaria se může stát kinamem, když strom odumře a dlouho leží, protože dosáhne stupně superzralosti. Jsou lidé, kteří tvrdí, že jde o speciální druh aquilarie, a navíc o půdu a podnebí Vietnamu. A jsou lidé, kteří se domnívají, že jde buď o mutaci aquilarie, nebo o nějakou jinou změnu, která má za následek rozdíly ve vůni dřeva a oleje. Mezi hypotézami jsem četl o vlivu včel a mravenců, o vlivu blesků a chemických zbraní ve Vietnamu...

SERGEY: Ne, ne chemické zbraně! Kyara je známá už poměrně dlouho, po staletí se používala jako kadidlo na dvoře japonských císařů.

ADAM: Zaznělo a padlo mnoho verzí a všeobecný názor byl, že kinam nelze získat na plantážích. Kinam neboli kyara musí být pouze divoký a velmi starý – hledejte ho v džungli, kde člověk nikdy nebyl. Kinam nemůže být vyroben člověkem, je to přírodní vzácnost – tak se věřilo.

SERGEY: Jaký je vlastně rozdíl mezi vůní oudu a kinam? Je to ve dřevě, nebo v oleji?

ADAM: Když k nim přičichnete, ne každý člověk si všimne rozdílu. Musíte být odborník.

SERGEY: Opravdu?

ADAM: Ano. Ale GCMS analýza ukázala, že kinam má jedinečné složky, které se nevyskytují v žádném jiném druhu aquilaria, a tak je jeho jedinečnost opodstatněná. Každopádně když jsem poprvé vyzkoušel divoký kinam, nedokázal jsem si představit, že by se kinam mohl pěstovat na plantážích. Pak přišla zpráva z Číny, že začali s klonováním kinamů. Mnoho lidí přijalo tuto zprávu s nedůvěrou......

SERGEY: Co to znamená, klonovat kinam?

ADAM: Ano, tuto otázku si klade mnoho lidí. Tento příběh začal před 20-30 lety, kdy několik nadšenců v Číně začalo v džungli hledat divoký strom kinam. Když najdeme mrtvý strom kinam, musí být také živý. Řídili se legendami a příběhy, v nichž strýcové nebo dědečkové nacházeli stromy, které extrémně rychle tvořily pryskyřici. To znamená, že jste ze stromu ulomili větvičku a o měsíc později už v něm byl potápějící se oud. Slyšel jsem příběhy těch, kterým se podařilo najít takové divoké stromy kinam živé. Aby nějaký našli, museli otestovat mnoho stromů aquilarie – doslova ulomit větve a zkontrolovat to o měsíc nebo dva později.

Jeden z nich takový unikátní strom vykopal v džungli, přinesl si ho domů a zasadil ho na svém dvorku, na domácí zahradě. Viděl jsem obrázek, velký strom v kleci, který je starý asi 20 let – a pak ho začal klonovat. Uříznete větvičku, přiložíte ji k řezu v kůře běžné sazenice aquilarie, pak ji zabalíte do polyethylenu a vznikne z nich jeden strom.

SERGEY: To není klonování, říká se tomu roubování stromů. Jablka, hrušky, třešně, broskve, obecně mnoho ovocných stromů a keřů se roubuje, aby se spojily jejich vlastnosti.

ADAM: Jo, asi jsem to slovo neznal. A tak začal roubovat kinam na obyčejné sazenice aquilarie, které vypěstoval ze semen ve své školce. A ty mladé stromky aquilarie se začaly chovat jako kinam – extrémně rychle se plnily maximálním množstvím pryskyřice. Lidé dost váhali, ale postupně si od něj začali kupovat sazenice a sami si to ověřovali.

Tak se objevila první generace kinamů z mateřského stromu v džungli. Pak se objevila druhá a třetí generace a v čínských školkách se objevily statisíce sazenic kinamů. A pokud vím, semena těchto nových sazenic kinamů nedávají kinamové stromy. A to podle mého názoru dokazuje, že kinam je jakousi mutací aquilarie.

SERGEY: To už je známý biologický zákon, to se stává. Kulturní jabloně se často nerozmnožují semeny, z jejich semen vyrůstají divoké jabloně a na ně se roubují lepší větve, z nichž se pěstují jabloně. Takže co teď? Začátek velkého byznysu?

ADAM: V Číně je to teď velké téma. Kinam byl a stále je součástí tradiční čínské medicíny a tvrdí se, že kinam dokáže léčit rakovinu. Tyto vlastnosti si údajně zachovává i roubovaný kinam. Na trhu to způsobilo senzaci – zejména proto, že po naroubování už za 3-6 let máte potápějící se kinam, maximálně nasycený pryskyřicí. Zatímco u běžného oudu musíte čekat 20-30 let, pak dřevo navrtat a infikovat, počkat dalších několik let a pak vyříznout ztmavlé části dřeva, které jsou skutečným oudem.

Problém je v tom, že vůně kinam se od oudu přece jen liší, a to jak při použití dřeva, tak oleje. Příznivci tradičního blízkovýchodního oudu a jeho oleje přijali novinku spíše negativně. Nemluvě o vietnamských znalcích kinamů – ti jsou proti novému a hojně rozšířenému kinamu. Arabští příznivci indického a kambodžského kouře z dřeva oud jsou zvyklí na sladký, kořeněný kouř, zatímco oud kinam má jemnější, sladce květinový, mentolový kouř. A téma správně-nesprávně je stále otevřené – i když v Japonsku a Číně je kinam velmi oblíbený a začal se pěstovat. Z kinamového dřeva se řežou náramky, vyrábějí se kinamové tinktury na léky, začal se destilovat kinamový olej atd.

SERGEY: Mohu říci, že moje první zkušenost s kinamem nebo kyarou byla, když jsem vyzkoušel japonskou kolínskou vodu Goce Kanebo. V jejím příbalovém letáku stálo, že se ve vůni používá extrakt CO2 z kyary. A fougere kolínská byla orientální, balzamicky sladká, pudrová a čistá, téměř bez kouřových tónů. Doufám, že vyzkouším kinamský olej pro srovnání?

ADAM: Samozřejmě, že ho vyzkoušíme. Vyrábí se také CO2 extrakt z kinamů, který mně osobně moc nevoní.

Měl bych se také zmínit o psychoaktivních vlastnostech kouře kinam. Mohu říci, že vietnamský divoký kinam má na mě zvláštní účinek. Na kinam existují speciální dýmovnice, teplota v nich je 120-130 stupňů; a když si dám kinam do kadidelnice, cítím neobvyklý příjemný stav, klid a jasnou mysl, něco jako kávový elán. Při žvýkání dřeva kinam člověk cítí, jak mu jazyk, rty a sliznice znecitlivěly jako u hřebíčku – zatímco dřevo oud voní jen hořce.

Když jsem destiloval kinamový olej pro své vůně, objednal jsem si jeho GCMS analýzu – ta například prokázala nerolidol, pojmenovaný podle oleje neroli, který dává kinamům květinové a dřevité tóny. Nerolidol má antimikrobiální a protiplísňové účinky a je antioxidantem.

SERGEY: Ne že by to bylo překvapivé – nerolidol je v mnoha olejích (po rozhovoru jsem si ověřil: neroli, jasmín, levandule, zázvor, citronová tráva a také konopí). Ve srovnání s oudem je však neobvyklý. Řekněte mi, klesla cena kinamů – když se zvýšila nabídka?

ADAM: Samozřejmě, cena kinam v posledních letech klesla, stala se srovnatelnou s cenou oudu z thajských nebo kambodžských plantáží, asi 200 dolarů a více za tolu. Ale i zde, stejně jako u oudu, vše závisí na kvalitě, kterou určují odborníci, vlastnostech oleje a osobních chutích. Samozřejmě existují velké rozdíly v ceně oleje. Někteří jsou zklamáni vůní nového kinam, zvláště ti, kteří jsou zvyklí na barnumské oudové oleje – pro ně jsou lehké, pudrové nebo mátově svěží tóny kinamového oleje něco jako známka padělku. Někteří naopak začali zařazovat dřevo a oleje kinam do svých sbírek jako něco nového a zajímavého, co je třeba více prozkoumat.

SERGEY: Celkově jde o další nový a exotický dřevitý materiál v paletě parfumérů.

ADAM: Ano, ale zatím není příliš přístupný. Kvalitní dřevo je velmi drahé a destilovat kinam je stále velmi riskantní a nerentabilní. Někteří parfuméři ho začali používat, ale častěji nepříliš originální profily, něco jako santalové a cedrové dřevo. A kinamové oleje s květinovými tóny jsou stále velmi drahé.

SERGEY: V tomto případě je kinam nyní zhruba v pozici olejů oud před 20-30 lety. Málokdo ho vyzkoušel, ještě méně lidí mu rozumí a samotná vůně není pro každého.

ADAM: Ano, jako každý nový materiál vyžaduje učení a výchovu chutí. Můj přítel ze Saúdské Arábie mě přijel navštívit, aby se podíval na destilaci kinamů, byl v Číně na nových plantážích kinamů a věří, že je jeho posláním vzdělávat a pěstovat chuť kinamů v arabských zemích. Ze své zkušenosti vám mohu říci, že olej kinam se stává populárním i na Západě, mezi milovníky oudu.

Například v loňském roce jsem ve vůni The History of Kinam Oud Areej le Dore použil vietnamský divoký kinam a nový čínský kinamový olej. Vůně vyšla velmi draho, 22 ml za 850 dolarů, jen několik desítek lahviček. Díkybohu ji kupující ocenili, celá edice byla vyprodaná. Nový Al Oud má v sobě také kinamový olej, který mu dodává jemnou, trpkou dřevnatost.

Jako dezert po rozhovoru následovala degustace tří kinamových olejů, které destiloval Russian Adam. Všechny tři oleje byly destilovány ze dřeva stejného původu a lišily se parametry své přípravy a výroby (doba máčení a fermentace, doba destilace, doba macerace).

Tehdy jsem se poprvé dozvěděl, že proces destilace kinamů trvá obvykle měsíc (!) a po celou tu dobu se z kinamových třísek stále uvolňuje olej. Všechny tři kinamové oleje byly podobné svým trpkým dřevitým základem, neřekl bych, že kouřovým, sýrovým nebo živočišným – prostě příjemně trpkým a dřevitým. Voní mužně, ale neohromuje své okolí ani neztěžuje jeho snášenlivost.

Kromě trpkých suchých dřev se santalovým dřevem a kadidlovými tóny lze v jejich profilu rozeznat něco medově voskového, pryskyřičného a balzamického – a to v základu každého oleje. Zkrátka, ne nadarmo se kinam v Číně říká "medové dřevo".

To nejpřekvapivější se však skrývalo v úvodních tónech. Olej z třídenní destilace bez předchozího namáčení měl svěží dřevitě-pudrový začátek, podobný směsi olejů z kosatce a mimózy. Olej z měsíční destilace po třech měsících fermentace měl nástup podobný ylang-ylang a mimóze s balzamickými, léčivými tóny. Po měsíci destilace a dvou letech zrání v klidu – v počátečních tónech se objevila lehká, téměř zelená svěžest připomínající mátu a kafr, v základu pak tmavé a sladké pryskyřičné tóny připomínající labdanum.

Zvláštností kinamového oleje je, že jeho jemná vůně vás nutí vdechovat znovu a znovu a je těžké přestat – stejně jako kinamový kouř, příjemný a podobný aromatické páře, z níž nebolí v krku. A nezapomeňte, že kinam se nepálí na uhlí jako oud, ale zahřívá se, a tak začíná silněji vonět a vydávat voňavý kouř už při 120-130 stupních.

Celkově se mi kinam ve všech jeho projevech velmi líbil, i když jsem s ním zatím neměl žádnou mystickou zkušenost, a ty, kteří chtějí vědět ještě víc, odkazuji na kanál Rissain Adama.