Maison Martin Margiela Never Ending Summer: Twilly Eau Ginger x Bigarade Concentrée
Recenze parfému

od Eddie Bulliqi
08/20/25 08:30:02

Nová vůně Never Ending Summer od Maison Martin Margiela je z hlediska příběhu nedotažená, ale z pohledu vývoje značky velmi zajímavá. Její kořeny jsou zřejmé, cíl jasně vytyčený, jen ten literární přesah je trochu vratký. Osobně v ní koncept léta příliš necítím, i když je nesporně kyselkavá a citrusová. V rámci tvorby značky bych řekl, že On A Date, Under The Lemon Tree a Beach Walk evokují letní náladu mnohem silněji – skrze své jedinečné dojmy studeného rosé, citronového peelingu nebo mořského vánku, zážitky, které si většinou spojujeme právě s létem.

Never Ending Summer je příliš zakořeněná v historii na to, aby působila fotorealisticky; konvence ji zahalila prachem minulých epoch. Tím mám na mysli tradici kolínských vod. Voní spíš jako parfém v tom nejparfémovějším smyslu, než jako olfaktorická momentka podle zadání. Ale to mi vlastně vůbec nevadí – je to povedená vůně! Dva nejsilnější odkazy, které mi při jejím nošení vytanou na mysli, jsou Malleho Bigarade Concentrée (a to ne kolínská verze) pro svůj hořký pomeranč s výrazným, téměř neonovým a optimistickým charakterem, a Hermès Twilly Eau Ginger pro její šumivě kyselo-kořeněné květinové tóny (tady se Earl Grey docela blíží bílé květinové složce neroli s náznakem růže v pozadí).

Někteří v ní cítí ozvěny Orange Sanguine, Terre d'Hermès a Déclaration, ale podle mě každá z této trojice vybočuje z linie Never Ending Summer. První je příliš šťavnatá, druhá moc pepřová a třetí až rozinkově sladká. Zde, v Never Ending Summer, je teplý kořeněný akord Earl Grey, ponořený do kožené lenivosti, oživený Aperolem Spritz díky hořkým marmeládovým tónům Jo Malone London Orange Bitters.

USP značky Maison Martin Margiela, jak je bez okolků napsáno na flakonu, zní: „reprodukce známých vůní a okamžiků z různých míst a období.“ Never Ending Summer nese označení „Amalfi Coast 2022“ a popis „osvěžující jasně pomerančová“. Hm, nevím. Nemyslím si, že by vůně působila vyloženě italsky (odlehčená kolínská inspirovaná přírodou), spíš mi přijde francouzská (dramatická parfémová kompozice bohatě vystavěná). Není to jen jasně oranžová, ale intenzivně hořký pomeranč propojený s kořením. Takže z pohledu příběhu je to celé trochu nejednoznačné. Ale pokud se oprostím od původního zadání, líbí se mi, jak Never Ending Summer spojuje vzpomínky na nedávné citrusové úspěchy do univerzálního balíčku kyselosti, koření, tepla, jasu a lehké opojnosti. Povedené.