Orchid Mantis od Zoologist Perfumes: Svůdná a znepokojivá
Recenze parfému

od Elena Prokofeva
07/11/25 06:30:02

V tropických lesích Indie a Indonésie žije kudlanka orchidejová – skutečný mistr převleků. Její křehké tělo se proměňuje v perleťové bílé a třpytivé růžové odstíny, a dokonale tak napodobuje květ, aby nalákala nic netušící opylovače. Kudlanky se nespokojují jen s orchidejemi, ale dokážou imitovat různé květy, které rostou v jejich domovině. Jakmile se v blízkosti objeví hmyz hledající nektar, kudlanka bleskově zaútočí – její silné přední končetiny kořist sevřou v jediném okamžiku.

Kudlanka je rychlá: uchopit vznášející se můru jí zabere pouhých 0,08 sekundy. Živí se však pomalu – a zaživa. Není to z krutosti, která je hmyzu cizí, ale jednoduše proto, že má malé a slabé čelisti. Jedno jídlo jí trvá 10 až 15 minut.

Už i nymfy kudlanek ovládají umění přetvářky – ne jako květiny, ale jako agresivní mravenci, do zářivě červených či oranžovo-černých převleků.

Totéž pomalé požírání najdeme i v nejproslulejším činu samičky: sežere samečka během jejich první – a pro něj poslední – noci páření. Začne u hlavy. Aniž by přerušila samotný akt.

Překvapivě důležitou roli při lovu kudlanky orchidejové hraje vůně. Dokud je ještě nymfou – tedy není pohlavně dospělá – vylučuje aroma, které přitahuje hmyz, zejména včely. Díky tomu jsou nymfy při lovu úspěšnější než dospělci.

Dospělé samičky naopak lákají partnery vůní. Po osmi či devíti svlékáních, kdy samice výrazně přeroste samce, přeruší lov, zvedne zadeček, aby odhalila feromonové žlázy, a začne uvolňovat svou vůni. Samci následují volání přírody. Ten, který dorazí jako první, zanechá potomstvo – a hlavu. Samice během života naklade 2 až 3 snůšky. To znamená: 2 až 3 samci budou sežráni.

Podivuhodný a zároveň děsivý hmyz.

Když jsem zjistila, že můj milovaný Zoologist Perfumes vydal vůni s názvem Orchid Mantis, věděla jsem, že ji musím vyzkoušet. Čekala jsem dlouho na příležitost, ale nakonec se mi ten sen splnil.

Orchid Mantis od Zoologist Perfumes je ohromující.

Je zelená. Intenzivně zelená. A ta zeleň je šťavnatá, svěží, mokrá, živá.

Zeleň v Orchid Mantis působí naprosto přirozeně – jako čerstvě vylisovaná míza z trávy a listí, uzavřená do flakonu spolu s ranní rosou a starosvětským květinovým chypre parfémem.

Zelené tóny se třpytí v mnoha odstínech: povzbudivá vůně posečené trávy, kořeněný dotek zelené bazalky, rostlinná sladkost hrušky a sytý, vlhký vzduch skleníku. Dohromady živě evokují tropickou džungli: hutná stébla, masité listy, propletené liány a zrádnou bažinnou vegetaci.

Vše ostatní v Orchid Mantis podporuje tento obraz džungle.

Je tu temný, mechově-dřevitý podtón, který Orchid Mantis přibližuje klasickým zeleným chypre sedmdesátých let – hořkost dubového mechu, zemitá hloubka pačuli – stíny pod hustým listovím, kde se skrývají podivné a nejspíš jedovaté tvory. Je to vlhká, drobivá půda, která živí rostliny. Jsou to kmeny stromů porostlé mechem a ověšené orchidejemi.

Jiskřivé citrusy – zlato bergamotu a citronu – jsou paprsky světla, které se zachycují na okvětních plátcích a motýlích křídlech. Mezi květy číhají kudlanky orchidejové, téměř nerozeznatelné od růžových a bílých okvětních plátků. Motýli se stávají kořistí. A přesto je to krásné.

Květy v Orchid Mantis jsou extravagantní. Nevím, jak voní orchideje – většina, ke kterým jsem kdy přivoněla, byla bez vůně nebo nepříjemná, snad s výjimkou vanilkové orchideje. Ale tu tady necítím. Vnímám nádech indolického jasmínu, sirupovitou noční cestru, něžně sladký stephanotis a cukrově-ovocnou nótu ylang-ylang. Zachytím žlutý leknín, s jeho melounovo-banánovým aroma. Vnímám gardénii, spíš houbovou než květinovou, a růži naloženou v medovém víně.

Květinový buket je opojný, ale v té sladkosti se skrývá znepokojivý tón; slabý, téměř ztracený mezi květy, které samy pohlcuje zeleň. Přesto Orchid Mantis nese šepot skryté hrozby, kapku jedu. Právě to ji činí tak originální a fascinující – spolu s temnými chypre stíny pod svěží zelení, citrusovým leskem a květinovou okázalostí.

Nemyslím, že by bylo možné orchidejovou kudlanku v parfému zachytit lépe. Dokonce i její podobnost s dámskými parfémy ze 70. a počátku 80. let je trefná – vždyť je to samička kudlanky, která vydává vůni, a loví déle a úspěšněji – i když dnes by Orchid Mantis klidně mohl nosit i muž.

Květinový charakter mi připomíná Fils de Joie od Serge Lutense. Ylang-ylang tu připomíná Ylang Cananga od Chloé. Zeleň – Eden od Cacharel. Všechny tři miluji. Eden byla mou vůní v mládí. Ale Orchid Mantis je zelenější a svěžejší než bažinatý Eden.

Když Orchid Mantis doznívá, její bujná zeleň se promění v lehký zelený pudrový poprašek, ve vintage růžový talek – a i tahle fáze se mi líbí.

Orchid Mantis je stejně neobvyklá jako vůně, které stály za kultem značky Zoologist Perfumes, a přitom voní více jako parfém než jako příroda ve flakonu. Funguje jako neviditelný šperk – zkrátka dělá přesně to, co by parfém měl.

Tušila jsem, že mi Orchid Mantis bude vonět, protože jejím parfumérem je Tomoo Inaba – stejný nos, který stojí za Nightingale, mým nejoblíbenějším z nabídky Zoologist, a za podivnější, ale sympatickou Moth. Tomoo Inaba je mistr stínů. Staví vůně na kontrastu – svůdné hlavy na temných, téměř zasmušilých, hořkých základech. Samozřejmě i parfuméři, jejichž vizi obvykle miluji, někdy vytvoří něco, co mi úplně nesedne... takže jsem si nebyla jistá, jestli Orchid Mantis bude pro mě. Ale je. Ze všech vůní Zoologist Perfumes je mi tahle opravdu nejbližší.

Nightingale zůstává mou nejoblíbenější vůní od Zoologist Perfumes, ale Orchid Mantis si sebevědomě vydobyla druhé místo. Rozhodně si pořídím plný flakon. Potřebuji tu vlhkou zeleň, tu skrytou temnotu, ty opojné květy – a hbitého predátora ukrytého mezi nimi.