Když přivoním a zkoumám Prada Paradoxe Virtual Flower v naději, že by mohla být lepší než základní vůně této řady, zůstává mi v hlavě pár postřehů (není jich mnoho, protože tahle vůně zkrátka není příliš zajímavá). Především – jak může Prada projít s tak bezvýznamným produktem? Tahle otázka zůstane nezodpovězená. Proč ji tedy považuji za irelevantní? Je to vlastně jen další skládanka tónů, které už známe, a tahle kombinace už působí unaveně. Je to chemický jasmín ve stylu Alien, ale bez vzrušení. Je to pomerančový květ a neroli s kumarinem jako u JPG Classique, ale chybí tomu tělesnost – a tak působí emocionálně prázdně. Nepřináší nic nového, pouze míchá tyto vůně s pracími pižmy, což přináší čistotu, syntetický dojem, lacinost a pocit, že mě z toho rozkýchá. Vůně je popisována jako svěží květinová a podle Prady je podpořená umělou inteligencí, která „umožňuje parfumérům objevovat nové možnosti, vyjádřit svou kreativitu a komponovat nové a nečekané akordy s jasmínovým akordem“.
Myslím, že o téhle vůni toho moc napsat nelze, ale když jsem si začal zjišťovat podrobnosti a zjistil, že s její tvorbou pomáhala umělá inteligence, všechno mi najednou zapadlo. Umělá inteligence totiž neumí vytvořit nic nového – jen kombinuje a skládá to, co už známe. A přesně to je Virtual Flower. Příjemná, ale bezduchá květinovka, která ničím neupoutá. Je ale nositelná a základní, takže se hodí jako utilitární vůně, když se někdo chce jednoduše ztratit v davu. Podle mého vnímání použitých ingrediencí je navíc předražená. Ale na druhou stranu, Prada musí utratit spoustu peněz za reklamu – a my to pak stejně platíme jako za luxusní zboží.
Další věc, která mě zaujala, když tahle řada přišla na trh, byl její název: Paradoxe. To slovo se mi vždycky líbilo – je trochu provokativní, probouzí zvědavost a slibuje odvahu nebo inovaci. Ostatně parfémů s tímto jménem už bylo víc – od Pierre Cardin, Yohji Yamamoto, Galimard, Jacomo, Vertus, 4160 Tuesdays a dalších. Tentokrát u Prady nemohl být název příhodnější. A proč? Od začátku byl jedním z hlavních prodejních argumentů fakt, že flakon je možné znovu naplnit. To odkazuje na ekologii a udržitelnost (na krabičce je dokonce zmínka o nízké míře recyklace v USA), ale zároveň se tu používá umělá inteligence k vytvoření jasmínového akordu – něco, co člověk zvládne za minutu – a všichni víme, že využití AI má své environmentální důsledky, včetně zvýšené spotřeby elektřiny a vody. Právě v tom spočívá název parfému: konceptuální paradox. Záhada vyřešena, a teď už pojďme k opravdu zajímavým vůním, co říkáte?
