Švestka a její příbuzní
Recenze parfému

od Matvey Yudov

Švestka není jen chutné a výživné ovoce, ale také fascinující téma v parfumerii – a skvělá záminka znovu se ponořit do jemností biologické systematiky. Lidé přece milují třídit, strukturovat a vnášet do věcí řád.

Od dob Carla Linného byly živé organismy rozdělovány podle morfologických znaků – tedy podle vzhledu a stavby. U rostlin to znamenalo tvar květu, počet a uspořádání pestíků a tyčinek a podobně. Už v polovině 19. století se tento systém začal jevit jako zastaralý a dnes, kdy můžeme zkoumat DNA, patří kladistická analýza genetických sekvencí k nejpřesnějším nástrojům třídění. Aby měla nomenklatura smysl, musí odrážet nejnovější vědecké poznatky – jinak ztrácí význam. Jakmile bylo možné prozkoumat geny, došlo v botanické taxonomii k zásadním změnám.

Základní jednotkou třídění je biologický druh – jednoduše řečeno skupina jedinců schopných společně zplodit plodné potomstvo. Náš vlastní druh se jmenuje Homo sapiens. Podle pravidel je Homo rod, tedy širší kategorie. Do rodu Homo patří i Homo habilis, Homo neanderthalensis, Homo denisovensis a další – dnes už bohužel vyhynulé druhy.

Stejný princip platí i pro květiny. Rod Jasminum zahrnuje zhruba dvě stě druhů, například Jasminum sambac a Jasminum grandiflorum. Rod Narcissus má kolem padesáti druhů, například Narcissus poeticus, Narcissus tazetta a Narcissus jonquilla.

A teď zpět ke švestkám. Rod Prunus čítá přibližně čtyři sta druhů. Namátkou: meruňka obecná (Prunus armeniaca), třešeň sladká (Prunus avium), višeň (Prunus cerasus), myrobalán (Prunus cerasifera), mandloň (Prunus dulcis), bobkovišeň (Prunus laurocerasus), střemcha (Prunus padus), sakura (Prunus serrulata), trnka (Prunus spinosa) a broskvoň (Prunus persica).

Ano, tohle všechno jsou z botanického hlediska švestky. Broskev, třešeň, střemcha nebo mandle se od sebe liší ne tolik jako jablko od hrušky, ale spíš jako jeden druh jablka od druhého.

Za to, co běžně nazýváme švestkami, považujeme Prunus domestica a Prunus salicina, stejně jako tisíce kultivarů a hybridů – dohromady asi šest tisíc. Jednou z nejceněnějších je Reine Claude (Prunus domestica subsp. italica), malá, zelenožlutá na povrchu, uvnitř však překvapivě sladká a voňavá.

Stejně jako většina ovoce a bobulí má i přirozená vůně švestky působivou paletu vonných látek – od aldehydů po terpeny. Přesto její charakter určují hlavně někteří klíčoví hráči.

Nejdůležitější jsou beta-damascenon a damaskony. Jsou sice přítomné jen ve stopovém množství, ale jejich vůně je intenzivní a právě ony dávají švestce její rozpoznatelný charakter. Damascenon je známý hlavně jako mikrosložka růže – i v malém množství utváří více než polovinu její vůně a propůjčuje růži i švestce medově čajový, sušeně ovocný tón. Růže tu není náhodou: růže i švestka patří do stejné čeledi – Rosaceae. V parfumerii jsou vysoké dávky damasconů téměř vždy vnímány jako švestkové nebo povidlové tóny – jako v Dior Poison. Přispívají i příbuzné fialkovo-iononové molekuly, například alfa-ionon a alfa-dihydroionon.

Další na řadě jsou estery. V přírodě jde o butylacetát, hexylacetát, různé hexenylacetáty a mnoho dalších. V parfumerii se často používají „šťavnaté“ butyráty: ethylbutyrát a ethyl-2-methylbutyrát (s jablečným charakterem), hexylbutyrát (hruška, marakuja) a kvasnicový nádech ethyloctanoátu. Ethylcinnamát spojuje švestku s třešní. Zelené nuance vytvářejí cis-3-hexenol, trans-2-hexenal a cis-3-hexenylacetát.

Další důležitou složkou švestkového profilu je kořenitost. V popředí je hřebíčkový eugenol, zatímco geraniol, linalool, oxid linaloolu a limonen dodávají ovocně-esterové bohatosti na objemu a umocňují její přirozenost a realističnost.

Pokud toužíte po hyperrealismu, aldehydy (acetaldehyd, hexanal, nonanal) a alkoholy (isobutanol, isoamylalkohol) mohou přidat výrazný akcent – obzvlášť při napodobení alkoholových nuancí. Hodí se i benzaldehyd s třešňovo-mandlovým charakterem – není divu, vždyť třešeň i mandle jsou druhy rodu Prunus.

Švestka má výrazně laktonový profil (více o laktonech najdete v tomto článku). Už to, že klasický broskvový základ postavený na gama-undekalaktonu (tzv. aldehyd C-14) nese název Prunol, o mnohém vypovídá. Ačkoli přírodní švestky obsahují více sudých laktonů (zejména deka- a dodekalakton), C-14, damascony a eugenol tvoří páteř švestkových akordů ve Feminité du Bois a mnoha dalších vůních.

Další akcenty mohou tvořit sýrovo-smetanový acetoin a mastné kyseliny (používané střídmě), vanilin a karamelový furfural. Pro povidlové tóny jsou damascony ještě důležitější, zatímco kouřový 4-ethylguaiacol přidává sušeně kouřovou švestkovou nuanci. Sušené švestky mají i tajnou složku: 3-methyl-2,4-nonadienon s karamelovými, meruňkovými a broskvovými podtóny. I stopy davanového oleje dokážou švestkový akord krásně obohatit.

Pro ty, kdo hledají nové odstíny, stojí za pozornost několik moderních syntetických materiálů. Beta-damaskon s dřevitým charakterem je pro švestku vhodnější než jablkový alfa-damaskon. Další možností je isodamaskon, který se někdy dokonce prodává pod názvem „plum“. Strukturně příbuzný, chráněný materiál Givaudan Pomarose se také skvěle hodí pro roli růžově sušeného ovoce, kterou obvykle zastávají damascony.

Existuje i několik esterových materiálů, které švestkový akord nádherně obohatí: Apritone (Bedoukian) s meruňkovo-broskvovými a lehce tropickými tóny; Datilat (Symrise), v němž najdete nádech datlí, sušených fíků, včelího vosku a koňaku; Fraistone (IFF), který propojuje jablko a jahodu s anýzově lékořicovým podtónem; Pyroprunat (Symrise), broskvově tropický s výrazným růžově-fialkovým květinovým akcentem; a Prune Glycidate (derivát iononu) s malinovo-švestkovým charakterem. Cyklické ketony jako Apritone (Bedoukian) mohou také nahradit laktony a dodat dojem šťavnaté ovocné dužiny.

Mezi mé oblíbené parfémy se švestkou – kromě těch již zmíněných – patří série Bois a Boxeuses od Serge Lutense, Byredo Bibliothèque, Par Ailleurs Pisces od Maison Douze, Plum Japonais od Tom Forda, Sensuous Stars od Estée Lauder, Moreton Bay Fig od MetaScent a Naughty Fruity od Muglera. Věřím, že jste si stejně jako já užili článek Eleny Prokofjevy o jejích oblíbených švestkových vůních – a těším se na vaše vlastní objevy.