Timber – každodenní opus Amouage?
Recenze parfému

od Igor Masyukov
09/06/25 06:30:02

Když jsem poprvé vyzkoušel novinku Timber od Amouage, okamžitě mi vytanulo na mysli několik zásadních počinů tohoto domu z posledních let. Především King Blue, kterou rovněž vytvořil parfumér DSM-Firmenich Alexis Grugeon, a pak The Essences, kde se vedle parfumérů staly spoluautory i čas a náhoda: Lustre od Juliena Rasquineta a Paula Guerlaina a Reasons od Bertranda Duchaufoura. Nový Timber jako by všechny tři svým způsobem ozvěnou připomínal.

Amouage a každodennost – pojmy, které by se na první pohled mohly zdát neslučitelné. I když se od parfumérů zjevně očekává, že vytvoří přístupné, denní vůně, výsledek je vždy výrazný a odvážný: vzpomeňte na Ashore s jeho mléčně mandlovým akordem a kadidlem, nebo citrusovou Search s kouřovým podtónem. Obě zapadnou do každodenního života, a přesto si zachovávají jasnou, nezaměnitelnou identitu. Paradoxně největší síla Timberu spočívá v tom, že je téměř zbaven právě této zářivosti.

Library kolekce, kam nyní Timber přibyl, jsem vždy vnímal jako experimentální řadu – niku v rámci niky. Vezměte si třeba King Blue: jen těžko si ji představit v běžném životě, její živočišný oud vyvolává silné reakce. Timber s ní sdílí určité rysy, ale místo toho probouzí jen příjemné asociace. Možná je to tajemství prosté – je to vůně, která prostě dobře voní, jako různé druhy dřeva.

Prezentace Timber si zaslouží zvláštní pozornost. Kreativní ředitel Amouage Renaud Salmon a umělkyně Louise Mertens dál vytvářejí působivé vizuální prology ke svým vůním: hmatově krásné krabičky obalené slídami, které už naznačují olfaktorickou cestu uvnitř. Timberův slídový plátek je v jemném krémově béžovém odstínu, odrážejícím standardní barvu krabiček značky, a zdobí ho tmavě hnědé skvrny připomínající dřevo či kůru.

Středem plátku se táhne svislá zlatá linie. V kontextu této vůně ji lze číst jako poctu houževnatosti ománských kadidlovníků, přežívajících v drsné poušti, i jako symbol majestátních kalifornských sekvojí – nejvyšších stromů na světě, kterým je Timber věnován.
 

A teď k samotné vůni. Timber se otevírá svěže, ale tahle svěžest trvá sotva patnáct minut. Úvod patří černému a růžovému pepři, jalovci, cypřiši a kardamomu – kořeněné, zelené, s chladivým tónem, který jemně šimrá v nose.

V srdci se rozvíjí aroma jedlového balzámu a kadidla v jeho nespálené podobě – jako byste v dlaních drželi pytlík průsvitných zeleno-zlatých slz pryskyřice. Objevuje se tu i citrusová nota palo santo a náznak aldehydové jiskry, která Timber na chvíli „pozvedne“ nad zem. Jen na okamžik, protože pak se opět usadí zpátky.

Základ Timber je suchý a jen lehce kouřový. Musím zdůraznit – je to opravdu jen náznak kouře, odlišný od mnoha jiných kreací Amouage. Hlavní roli tu hraje suchost, která evokuje texturu dřeva. Dřevitá stránka palo santo vystupuje do popředí: poté, co ztratila citrusovou svěžest, voní přesně tak, jak má – jako suché dřevěné třísky, které je radost nechat doutnat. Přidává se k nim cedr, santalové dřevo – materiál, který je pro Amouage v posledních letech typický – a pačuli, které základu dodává zrnitou drsnost. Jemně žhnoucí záře labdana přináší teplo a měkkou, téměř vanilkovou sladkost.

Jak už jsem zmínil, Timber rezonuje s dalšími vůněmi Amouage. Je tu drsná textura King Blue, ovšem bez živočišných tónů; přítomnost palo santo, kterou známe z Reasons, ale zde je podána mnohem přístupněji než v zeleno-rebarborovo-indolicko-květinovém experimentu Bertranda Duchaufoura; a především samotná esence charakteru připomíná Lustre, která stojí téměř výhradně na santalovém a cedrovém dřevě.

Timber by klidně mohla vyjít v řadě The Essences. Není vyloučeno, že původně byla zamýšlena právě tam, než byla vydána jako Eau de Parfum – což vůni dodalo větší difuznost a vrstevnatější vývoj. The Essences jsou tišší, zdrženlivější a vyžadují ponoření do svého příběhu, aby je člověk opravdu pochopil. Timber naopak vnímám jako praktičtější, univerzálněji srozumitelnou interpretaci těch samých myšlenek.

Podle mě dělá Timber z celé Library kolekce tak trochu zvláštního ptáčka – a právě v tom tkví její kouzlo. Na jedné straně je to Amouage až do morku kostí, na druhé straně zcela nositelná dřevitá vůně pro každý den. Představuji si ji na hřejivé, pečující osobnosti – nemusí to být nutně muž, ale určitě někdo, kdo je oporou rodiny. Člověk, který své blízké podporuje a vzbuzuje důvěru – v sebe i v budoucnost.