Jak jsem to tehdy mohl přehlédnout? Twilly je přímým přeprogramováním DNA Classique! Možná už to někdo zmínil a jen jsem na tyto rozbory nenarazil, ale Twilly se s ambicí znovu objevit ženskost pro současnou generaci Z jeví jako ironický vtípek, když jej vnímáte v kontextu klasiky od Jean Paul Gaultier. Podle marketingových materiálů (tóny, pyramida) je Twilly vlastně Classique zredukovaná na své jádro.
Obě vůně stojí na bílých květech (pomerančový květ, tuberóza), které koketně zasypává žhavé koření femme fatale na vlně santalovo-vanilkové pěny. Classique vyšla z módy, protože evokuje část květinového dělostřelectva hvězdné lodi Alien, ovšem v kulisách máslových dřev a mlžného jantaru. Není to vůně, která by byla nenápadná; září barvami a pepřovou cukrovinkou.
Ani Twilly není žádná tichá voda, ale působí plastičtěji, zrnitěji a přirozeněji. Twilly vás nosem přitáhne až ke stonku tuberózy a donutí vás sklouznout okrajem nosních dírek po jejím trnu. V detailu voní zázvorově a dřevitě. Twilly je drsnější, přímočařejší a energičtější akcentací základní myšlenky Classique – hedvábné indoly, jantarový semiš a kořeněná žvýkačka.
S Classique dostáváte tradičnější představu pin-up ženy – křivky, drzost, fascinující červená. S Twilly jsme už zcela v teritoriu Gen Z – menší boky, širší ramena, postava rovná jako pravítko. Twilly své křivky skrývá, i když víte, že tam jsou.
Jedna není lepší než druhá, jen mají odlišné vibrace. Classique mi přijde až lehce těžkopádná, pokud ji použijete příliš, ve špatný moment, na nesprávné ženě – hlučná a přehnaně vyzývavá. Twilly naopak může na ženách, jejichž styl to dovoluje, působit až nemilosrdně upřímně. Osobně si myslím, že obě vůně se hodí jako doplněk k vlastnostem, které chcete podtrhnout – Classique jako rudá rtěnka, Twilly jako korporátní kostým. Ve správném kontextu a na správné osobě jsou obě naprosto úchvatné.
Fragram splash: děkuji členům LaVieEstSia a Thamiresbt.
