Nedávno jsem se zúčastnila představení kolekce Vulcani – čtveřice parfémů vytvořených Paolem Terenzim, které jsou k dostání výhradně v buticích Terenzi. Tyto vůně, inspirované italskými sopkami, jsou fascinující a výrazně se odlišují od obvyklého stylu tohoto parfuméra. Přinejmenším mému nosu připadají méně razantní a hlučné než většina jeho tvorby: kolekce Vulcani v sobě nese jemnost a eleganci, kterou u Tiziana Terenzi obvykle postrádám. Parfémy jsou stejně syté a dlouhotrvající jako vše, co Paolo Terenzi komponuje, ale zde přibývá hloubka a zdrženlivost. Vulcani kolekce od Tiziana Terenzi je typ čichové krásy, který opravdu dokážu ocenit. Ne k nošení – na to jsou na mě stále příliš silné – ale k obdivování.
Idnà je Etna – největší činná sopka v Itálii. Etna má 200 až 400 bočních kráterů, které zhruba každé tři měsíce chrlí lávu, a přibližně jednou za 150 let sopka smete vesnici, která se drží jejích svahů. Přesto se zde lidé odjakživa usazovali a stále usazují – protože mikroprvky z vychladlé lávy a popela činí půdu na hoře mimořádně úrodnou.
Paolo Terenzi se v Idně snažil zachytit vůni, kterou člověk cítí při výstupu na Etnu: sbor rostlin, jejichž kořeny živí sopka a jejichž listy i květy laská slunce.
Idnà skutečně voní po hořkých bylinách. Cítím v ní nádherný, přírodní pelyněk – tu suchou, prašnou hořkost, která ulpí na prstech, když rozemneme stříbřitě zelený list. Je tu uklidňující heřmánek, yzop a řebříček, chladivě sladká levandule a medově hořký tón janovce. Idnà má také krásný akcent sluncem prohřátého borového jehličí – a to je pro mě dostatečný důvod, proč se do ní zamilovat. Tyto byliny a pryskyřice jsou dochuceny kardamomem a suchou, dřevitou vanilkou.
Základ tvoří měkké, krémové santalové dřevo s jemným slaným podtónem, doplněné hebce sladkými pryskyřicemi – vše však působí přirozeně a nenuceně. Opravdová parfémová krajina. Pokud svahy Etny voní takto, chtěla bych tam být…
Idnà je pro mě moderní příbuzná nádherných vůní Aromatics Elixir od Clinique a Aramis 900 od Aramis.
Podle mého názoru je Idnà tím nejlepším parfémem z kvarteta Vulcani kolekce.
Iddu je věnována Stromboli, sopce na stejnojmenném ostrově v Eolském souostroví. Stromboli je nejmenší ze tří italských aktivních sopek. Když z jejího kráteru stoupá kouř, místní říkají, že „starý Stromboli si zase zapálil dýmku“.
Iddu je nejnáročnější vůní z kolekce Vulcani – těžko se jí přichází na kloub a není snadné ji přijmout. Na začátku voní Iddu jako malinový sirup. Naprosto nezaměnitelně. A přestože v pyramidě nejsou uvedeny žádné malinové ani ovocné tóny, dojem malin je velmi živý. Poté se objeví kůže a působí jako variace na malinovo-kožený motiv slavné Tuscan Leather od Toma Forda.
Tento okamžik však rychle pomine a nastupuje vanilka: kvalitní, přírodní vanilka evokující hutné, olejnaté lusky. Pak přichází oud. Bez okolků živočišný. Připomíná mi teplý dech krávy – pro mě příjemná vůně – nebo dokonce mladého býčka, který naivně tiskne své široké čelo s rašícími rohy do dlaně pro něžné pohlazení.
Brzy se přidá tabák, a to ne ledajaký, ale aromatický kouř z rozžhavené dýmky. Přesto zůstává v pozadí, zatímco vanilka a oud spolu soupeří o dominanci. Ani jeden nezvítězí; místo toho splynou. Iddu se proměňuje ve vanilkovo-oudovou kompozici s mihotavými záblesky malin a březového dehtu.
Pro mě je Iddu velkolepá a luxusní, i když si nejsem jistá, jak moc je nositelná.
Předpokládá se, že samotné slovo „sopka“ pochází od Vulcanus (nebo Volcanus) – římského boha ohně a kovářství. Podle legendy, když Vulkán pracoval ve své kovárně, vycházely z nitra země kouř a jiskry – nebo dokonce plameny. Římané dali jeho jméno, Vulcano, malému sopečnému ostrovu v Tyrhénském moři.
Paolo Terenzi věnoval Struò právě tomuto ostrovu a jeho sopce.
Struò se otevírá hořkým koženým tónem, který je nejprve rozjasněn osvěžujícím bergamotem a poté zalit stejně hořkým medem s výrazně živočišným charakterem. Oud je zde také živočišný, i když méně než v Iddu. I labdanum v sobě nese něco hřejivého a divokého, co připomíná řeckou legendu o vonné pryskyřici vyčesané z kozí vlny.
Tuto živočišnou bohatost vyvažuje svěží černý čaj s kardamomem, ostrost šafránu, kovová kyselost citronu a kořeněný tabák. Přesto je Struò především o kůži – současně kouřové a lehce nasládlé.
Ze čtyř parfémů kolekce Vulcani je Struò nejkomplexnější a nejvrstevnatější. Nejvíce připomíná tradičně opulentní styl Paola Terenziho. I tak však působí jemněji než klasické signatury Tiziana Terenzi.
O' Vesù vzdává hold Vesuvu – nejslavnější a nejdivočejší italské sopce. V roce 79 n. l. Vesuv pohřbil Pompeje a Herkulaneum pod vrstvami popela. Velké erupce následovaly v letech 1631, 1794, 1822, 1872 a 1906. Poslední erupce proběhla 12.–21. března 1944, uprostřed druhé světové války, a nezpůsobila žádné oběti, ale přinesla značnou zkázu.
Vesuv je hněvivý, ohnivý a nebezpečný. O' Vesù je však povahou zcela jiný – elegantní, gentlemanský. Je vystavěn na kontrastu žáru a chladu. Úvod exploduje hořkou grapefruitovou šťávou a ostrou kůrou, která se pozvolna rozplývá do šťavnaté křupavosti rebarborových stonků a svěžího cedrového dřeva. Pak se začíná zahřívat.
Dřevo se rozpalí jako vůně dobře vyhřáté finské sauny – suché teplo a téměř žhnoucí prkna. Brzy se přidají horké kameny. Mně tato minerální vůně připomíná žulové náspy podél Něvy v parném červencovém dni, ačkoliv Paolo Terenzi možná zamýšlel evokovat lávový tón uvedený v pyramidě O' Vesù.
Je tu nádech dehtové kůže, lehký dotek sladkých pryskyřic, závan hořkých bylin. Celá kompozice se pak rozplyne v oblaku zeleného vetiveru, nad nímž se třpytí jen zlaté grapefruitové jiskřičky.
O' Vesù je pevná, silná a meditativní – jako klidný, moudrý muž, učitel-sensei, který býval zdatným bojovníkem a nyní vede vlastní školu, kde vyučuje nejen bojová umění, ale i filozofii míru.
* * *
Mými osobními favority jsou Idnà a Iddu – opravdu krásné vůně. Struò a O' Vesù jsou bezpochyby stejně krásné, ale nejsou zcela podle mého gusta.
