Nikdy nebudu ohrnovat nos nad mainstreamovou parfumerií, dokud bude produkovat malé skvosty jako Bottega Veneta, Narciso for Her, L'Interdit Rouge, abych jmenovala alespoň některé, a nejnověji: Libre Le Parfum.
Zatímco její předchůdkyně mě nijak zvlášť nenadchly, Le Parfum ano. Zpívá podobnou melodii jako Libre, ale místo autotune je to orchestrální verze: V základu je bohatá, hutná a uspokojivě hluboká. Něco hřejivého, do čeho se dá zalézt a žít v tom, dokud neskončí strašlivé temné zimní dny. Jedno nebo dvě stříknutí a můžete jít na celý den.
Když jsem k ní přivoněla poprvé, ucítila jsem pořádnou dávku nasládlého, pudrového pomerančového květu, následovaného medem, s křídovým, škrobovým, dřevitým jantarem a nádechem koření. Zatímco jsem stále přemýšlela, kam se poděla levandule, náhle se znovu objevila a dodala útulnému jantarovému odstínu v úvodu další rozměr chladného, svěžího "modrého" kontrastu. Ještě asi deset minut a kompozici vyplnila laktonická vanilka, která jantarové a matně modré odstíny smísila do kaštanové a zlaté. Málokdy se stane, aby design flakonu a barva tekutiny ladily s vůní lépe.
Prvních 30 minut měla vůně Le Parfum jadernou vůni. Nastříkala jsem ji manželovi na ruku a když jsem seděla v autě, toto jediné stříknutí se rozšířilo do obrovského mraku. Když však Libre Le Parfum zaschl, zkondenzoval do velmi výrazné, ale už ne do očí bijící směsi karamelizovaných pomerančových květů, levandulového medu, nádechu prašného sena a stále se zvyšující pudrové vanilky. Jak se zahřívala na kůži, vanilka se stávala výraznější, levandule a pomerančový květ občas vplouvaly do obrazu, ale s každým opakováním jemnějším hlasem, až zůstal základ lehce kořeněné, ambrové vanilky a dřeva.
Když ji nosím na vlastní kůži, cítím lehce klasicky mužný úvod s aromatičtější levandulí a výraznějším dřevitým jantarem, který má trochu drsnější texturu. Dry down je podobný tomu, jak voněla na kůži mého manžela; zdá se, že různé nuance Libre Le Parfum se objevují s různým načasováním, a aby to bylo zajímavější nebo matoucí, toto načasování je při každém nošení jiné. Na konci dne mi zůstává zajímavá, útulná a lákavá kořeněná vanilka s rumovým aspektem (představte si poslední kapky tekutiny ve starém dubovém sudu) a špetkou skořice.
Moje maminka, která miluje parfémy a která nás nedávno navštívila, také vyzkoušela Libre Le Parfum poté, co ho na mně ucítila (ucítila ho tak, že za mnou chodila po domě jako štěně a opakovaně vykřikovala: "Ty tak krásně voníš!"). Měla bych dodat, že moje maminka ZBOŽŇUJE vanilku ve všech jejích podobách. K jejímu zděšení však na ní byly aromatické aspekty levandule a kumarinu dominantnější, a i když v sušení byla cítit příjemná vanilka, byla mnohem plašší a méně karamelizovaná a sladká než na mně. (Místo toho odešla domů s lahvičkou Dior Addict a Dulcis in Fundo - parfém si můžeš koupit znovu, ale máš jen jednu mámu...).
Takže i když tento příběh o třech kůžích může některé z vás nudit, doufám, že vám ostatním osvětlí, jak odlišný může Libre Le Parfum být. Rozhodně se nejedná o bezpečnou koupi naslepo: obzvlášť pokud vás láká vanilka (jako mou matku), buďte opatrní a nejprve ji prosím otestujte. A konečně, pokud jste muž a zajímá vás, jestli s ní můžete zazářit, ano, můžete, a prosím, udělejte to - na mém manželovi voněla nádherně.
