OdysseusRex Moje Fragrantica

Babycat se zdá alespoň na začátku sestrou staršího parfému YSL Magnificent Gold (2017) Oba se otvírají svěží, jemně zakouřenou vanilkou. To trvá asi dvacet minut.
V Magnificent Gold se bohužel čím dál, tím víc začíná objevovat podivná, ne moc příjemná mainstreamová sladkost, která ubírá na originalitě, podle mne to může způsobovat bílý oud, který celou kompozici táhne do něčeho obyčejného a alespoň pro mne trochu nudného. Autorkou je Honorine Blanc, která patří do party parfumerů, kteří stojí za asi dvaceti variacemi na téma Black Opium Yves Saint Laurent. Všechna čest, hurá hurá, ale tady teda nic moc.
Babycat je ovšem něco jiného. Autorem je Dominique Ropion a tady vidíme jak geniálně pracuje s vůní. Je jasné, že pokud nechcete vytvořit nějakou vanilkovou cukrárnu, musíte dát vanilce nějakou svěžest, třpyt a jiskru. A on má v hlavě parfému nádhernou balzamikovou vůni elemi a opravdu spoustu pepře. Současně cítíte jemné kadidlo, které dodá parfému malinko ostrý a pikantní tón. Ale večírek teprve začíná. Najednou se ocitnete v dílně YSL. Jemnou vůni látek zde dokonale zastoupil semiš, hladký jak večení nebe. Tuhle fázi miluji. Nakonec vanilka zeslábne, jako vzpomínky na krásně modelky. Naprosto geniální.
Je to nádherný, okouzlující parfém. Klobouk dolů pane Ropion.

Encens Suave, sňatek dvou aristokratů v království vůní vanilky a kadidla.
Nedávno jsem četl nějaký průzkum, kdy dali skupině lidí vybrat z dvaceti různých vůní a na prvním místě se umístila vanilka. Jasně že tam nebylo napsáno, jak velká byla ta skupina (třeba to byly jenom kámošky z redakce). Ale nakonec proč ne.
Vanilka je lehká, lehce zakouřená, jako vzpomínka na podzimní den.
Andaluské kadidlo zde také není klasický kostel, má zvláštní dřevitý, pikantní charakter japonských kadidel (velmi podobné kadidlu v Encens Japonais Aedes de Venustas)
Kávu zde nenajdete. Ale je tam. Spíš jako další fazeta, která spolu s laoským benzoinem dodává parfému další hlubší rozměr. Krásný, moderní sofistikovaný parfém. Je jednoduchý a plný světla. Nějaký vývoj zde moc nečekejte, ale tady mi to vůbec nevadí, ostatně ta jednoduchost byl hlavní záměr Aureliena Guicharda, který značku založil a je autorem celé řady. Podobnou atmosféru má pro mne třeba Ani Nishane s tím rozdílem, že v Ani převzal úlohu kadidla zázvor.
Zatím jsem na Encens Suave dostal tolik komplimentů, jako na žádný jiný parfém. Takže něco na té vanilce bude.

Parfém byl uveden na trh na konci roku 2013 jako exkluzivka k otevření nového Kilianova butiku v New Yorku. Vlastně to byla pocta nejen značce Hennessy , ale i pozdrav městu New York, kterému se říká „Big Apple“.
V roce 1920 sportovní dopisovatel časopisu Morning Telegraph John Fitzgerald prý zaslechl v New Orleans , že místní lidé ze stáje od koní označují závodní dráhu v New Yorku jako „Big Apple“ a tak Fitzgerald nazval svůj sloupek „Around the Big Apple“. Později byl tento výraz používaný jako ,,symbol úspěchu" .
Bylo příjemným překvapení, když jsem zjistil, že Apple Brandy vytvořila autorka mých favoritů Frapin 1270, Straight to Heaven a Single Malt (vytvořen pro Londýn) Sidonie Lancesseur.
Podle jejích slov by samotné vůně jablka byla příliš jednoduchá, tak vytvořila jablečný likér. To, co ucítíte jako první je tvrdý alkohol, vlastně hodně alkoholu s vůní červeného pikantního jablka. Intenzivní vůně dubových sudů nastoupí asi po dvou hodinách, je v ní zvláštní atmosféra pánských klubů počátku minulého století, která vás ubezpečí, že je to opravdu kvalitní pití po kterém vás ráno nebude bolet hlava. Cítíte jemně uzené dřevo z dubových sudů, cedr z Texasu, bílý cedr z Číny a Labdanum ze Španělska. Sidonie si opravdu dovedla vybrat. Všechno je to jemně zakouřené, spíš jako vzpomínka. Je to pití, které si dáte někde u krbu a jasně, že venku může ještě sněžit nebo něco podobnýho, aby to zvýraznilo téměř vánoční náladu. Parfém se moc nemění, ale vy vlastně nechcete, aby se něco měnilo. Nechcete přijít o tu obrovskou pohodu, která z vůně vyzařuje.
Po mnoha hodinách se díky vanilce s vámi Apple Brandy rozloučí absolutně nejnádhernější gurmánskou vůni pečeného jablka a karamelu. Hmmm ...
Tady bych vlastně mohl skončit, ale je tam ještě jedno ale. Apple Brandy se před několika lety přestal vyrábět. Tak jakože velkej smutek. Začnete psát na všechny možný sociální sítě - Proboha nééé! Proč?!?! Prosím, prosím vraťte ho! a podobný výkřiky do tmy, protože je vám jasný, že nikdo od Kilianů vás nečte. No a za nějaký čas se objeví Apple Brandy on the Rocks. Po prvním přičichnutí se vám chce okamžitě zavolat svému psychologovi, jestli by vás odpoledne nevzal. Zoufalá syntetická vůně zeleného jablka a ananasu (proč ananas v Apple Brandy nikdy nepochopíte) posouvá parfém do všeobecné mainstreamová popularity ovocných koktejlů. Líbivá vůně bez jakékoli originality a hloubky, které by mohly snadno konkurovat vánoční svíčky Yankee Candle.
A přeně tady pochopíte že skutečný Apple Brandy je nenávratně pryč.
No ... c'est la vie. Jedeme dál...

Histoires de Parfums 1740 Marquis de Sade, vůně ušitá na míru podle klasické francouzské školy, podle mne nejzajímavější z původní řady.
Hustá, barokní, aristokratická. Pudrová kůže, dominantní slaměnka, kardamom ve spojení s labdanem možná až moc silný, hustý živočišný med, labdanum, sušené ovoce v alkoholu a trochu jen jemně upoceného kmínu. I když většina lidí popisuje parfém jako kožený, myslím, že kůže zde hraje spíš vedlejší úlohu. Nepřiklání se ani k ruské kůži, tedy k zakouřené bříze a dehtu, ale ani ke sladké elegantní kůži T. Forda.
Myslím, že název Marquis de Sade je trochu zavádějící a lidé podvědomě hledají spíš nějakou skanky záležitost, a i když je zde často citovaná cibetka, já ji tam teda moc necítím, parfém si neustále zachovává bohatou aristokratickou atmosféru starých časů. Časů nových objevů, nových druhů koření, nových jídel a samozřejmě i nových vůní.
Autorem 1740 je zakladatel značky Gerald Ghislain. Zajímavé je, že původně studoval hotelovou školu Ecole Hôtelière of Toulouse a asi proto tvrdí, že kombinuje umění parfumerie s kulinářským uměním.