Těžko si představit něco křečovitějšího a trapnějšího než pokusy starších lidí zapadnout mezi teenagery — jejich slang se mění rychleji, než stačí jejich rodiče vygooglit, co znamená. Zámožní, vážní muži analyzují trh a snaží se přijít na to, co mladí vlastně chtějí a jak jim to nejlépe naservírovat — ale výsledky by často nepřesvědčily ani samotného Stanislavského. Opravdové spojení s mladou generací vzniká jen tehdy, když svět vidíte jejich očima — což je mnohem jednodušší, když mezi ně sami patříte. Možná právě proto švýcarská značka Pernoire tolik rezonuje s mladší parfémovou komunitou. Založili ji před pěti lety Nico Mannino a Robin Dünner z Basileje — nápad, který se zrodil během covidového lockdownu.

Zakladatelé říkají, že netvoří jen příjemné vůně, ale olfaktorické osobnosti. Každý parfém je příležitostí vstoupit do jiné role, vyzkoušet si novou identitu — hravé převlékání charakterů skrze vůni. Po osmi parfémech v kolekci Anima (v černých flakonech) značka loni obrátila list: kolekce Odus debutovala vůní Poka, kterou jsem recenzoval už dříve, a nedávno ji doplnily další dvě novinky — Anelo a Melos. Pojďme si je krátce představit.

MELOS

Název kombinuje „med“ (latinsky a portugalsky mel, řecky μέλι) a „růže“. Vůně propůjčuje svému nositeli neodolatelné kouzlo, přičemž inspirací je Kleopatra: milovnice voňavých koupelí a hýčkajících rituálů krásy.

Jméno Melos zároveň odkazuje i na další ikonu krásy: Afroditu — přesněji Venuši z Milé. Slavná socha byla objevena na ostrově Milos (psáno také Melos) v Egejském moři. Podle pověsti byl ostrov pojmenován po tragické postavě, kterou Afrodita proměnila v jabloň (μῆλον). Jeho syn Melos mladší prý naučil první osadníky stříhat ovce a tkát látky — proto také ovce (μῆλα) nesou jeho jméno. Anglické „melon“ pochází z latiny, která je zkráceninou řeckého μηλοπέπων (mēlopepōn, „zemské jablko“). Mimochodem, meloun je botanicky vlastně druh tykve z čeledi okurkovitých — ale to už je odbočka na jindy.

Biblické „mléko a med“ je symbolem hojnosti — milosti a požehnání. V Melosu je toto téma zpracováno doslova: med je zde kotvou, ostatní tóny tvoří harmonii a rozkvět. Svěží, zeleně květinová nota se propojuje s medem a vytváří měkkou, pylově zaprášenou texturu. Růže je tu téměř samozřejmostí — sama v sobě nese sirupovité, medové tóny (zvadlé růžové okvětní lístky vytahuje pačuli, podobně jako v L'Artisan Parfumeur Voleur de Roses). Ovocnou stránku růže zvýrazňuje černý rybíz a nečekané hroznové víno — Melos tak připomíná vzdáleného příbuzného PG Cuir Venenum 03.

Šafrán, lískový oříšek a pečené jablko v kompozici také najdete, pokud se rozhodnete pátrat, ale neodvádějí pozornost od hlavního tématu — jsou spíš jako vedlejší linie, které obohacují dobře vystavěný příběh. Výčet tónů může působit trochu chaoticky, možná až rozmarně, ale Melos je překvapivě vyvážený: pro mě evokuje zvláštního drobného tvorečka — trochu nesmělého, ale naprosto okouzlujícího.

ANELO

Název Anelo, jak už možná tušíte, vznikl spojením slov „ananas“ a „pomelo“. Je to zářivá, euforická vůně postavená na šťavnatých tropických plodech. Ovoce nezná hranice ani pohlaví, takže si ji umím představit stejně dobře na mužích i na ženách. Muži mají tento styl rádi už dlouho — Aventus a Hacivat jsou stálicemi konverzací, a ananas zdobí vonné pyramidy už od éry Cool Water. Ženy je mezitím dohánějí — na trhu je nespočet vůní inspirovaných pina coladou i plážových, sluncem zalitých parfémů napříč všemi cenovými kategoriemi: Rise od Akro, Les Gourmandises de Nina, Pineapple Slice od Victoria's Secret, Pink Pineapple Sunrise od Bath & Body Works.

Na poměry tohoto žánru je Anelo příjemně přímočará: šťavnaté citrusy (mandarinka, pomeranč, špetka grapefruitu — skoro vidíte barmana, jak mačká klínek limetky a sleduje, jak kyselá šťáva stéká do koktejlu) září jasně i v pozdějších fázích — i když upřímně, nejspíš se k nim ani nedostanete. Já tedy ne — a tipuji, že i vy skončíte ve sprše dávno předtím, než tenhle elixír dobrodružství vyprchá. Ale pozor: není snadné ho smýt...

V hlavní roli je ananas — živý, autentický, s jiskřivě zeleným tónem a kovovým leskem (a tady souhlasím se Sergeyem Borisovem, který tuto pelargoniově-zázvorově-metalickou notu popsal jako součást fougérové konstrukce). Doprovází ho mango, marakuja, guava a další sirnaté tropické ovoce. Základ odpovídá dnešnímu mladistvému trendu ambrově-dřevitých vůní, ale Anelo není klonem nechvalně proslulé Kirke. Je sladká, ano, ale spíš bych ji nazval moderním riffem na klasickou kolínskou: svěží, usměvavá, bezstarostná. Anelo vám okamžitě zvedne náladu, zpomalí krok a přepne vás do dovolenkového režimu.

Balancuje na chytré hraně: na jedné straně je přístupná a líbivá, aniž by slepě kopírovala hity nebo se hnala za trendy až k okamžitému vyčpění; na druhé straně má vlastní osobnost a špetku originality, aniž by byla zastrašující, „příliš niche“ nebo těžko nositelná.