Bleu de Chanel L'Exclusif – propadák roku?
Recenze parfému

od Igor Masyukov
09/11/25 23:00:03

Zprávu o uvedení Bleu de Chanel L'Exclusif jsem přivítal s nadšením. Nová vůně od Chanelu je přece vždy událost, a pokud je navíc určena mužům, platí to dvojnásob.

Vůně Chanel jsou téměř vždy dílem mimořádného citu pro vyváženost a vkus. Nikdy to nejsou jen produkty vyrobené pro uspokojení trhu – jsou to prohlášení. I kolekce jako Bleu de Chanel, které by se mohly jevit jako obyčejné „modré pánské vůně“, jsou ve skutečnosti něčím víc. Ďábel se skrývá v detailech – a Bleu de Chanel je jimi doslova protkaný. Na první pohled se mohou všechny zdát podobné. Ale Eau de Toilette, Eau de Parfum i Parfum mají kromě sdílené DNA každý svůj vlastní charakter a vývoj – a každý přesně zapadá do svého kontextu.

Konečně se Bleu de Chanel L'Exclusif objevil na pultech a my ho konečně můžeme vyzkoušet.

Jak se říká, divadlo začíná u šatny – a parfém začíná u flakonu. Nové „zkrácené“ proporce flakonu Bleu de Chanel už samy naznačují, co se skrývá uvnitř. Na první pohled vypadá L'Exclusif podobně jako ostatní vůně z této řady, ve skutečnosti však ztratil jejich eleganci, stal se nevyváženým, až téměř nevzhledným.

Pro mě byla vždy hlavní myšlenkou Bleu de Chanel čistota: Když ho použijete, máte pocit, jako byste právě vyšli ze sprchy. Nikdy ale nevoní jednoduše jako klasické sportovní fougère. Je v něm zvláštní noblesa. Mým osobním favoritem je Eau de Parfum, kde je rafinovaná fougèrová struktura doplněna květinovými akcenty, zejména jasmínem, který je nenápadně vetkán do „modrého“ kontextu.

Co se tedy stalo s L'Exclusif?

Především – i když si tato verze zachovala profil Bleu de Chanel, přišla o průzračnost a svěžest. Vůně je natolik hutná, že ji ani teplo pokožky nedokáže rozvinout. L'Exclusif sedí na kůži nebo látce jako mastná skvrna, ke které je třeba se sklonit, abyste ji vůbec zachytili. A to vše za výrazně vyšší cenu než u předchozích verzí!

Největší zklamání: L'Exclusif není vůbec svěží. Olivier Polge se vydal cestou mnoha parfumérských domů, které kdysi oblíbené čisté, vzdušné profily zatížily a zhutnily. Dior přišel s Sauvage Elixir, Creed se svým Absolu Aventus a Chanel se svým Bleu de Chanel L'Exclusif. Pokud si vybavíte proměny, kterými prošly Sauvage a Aventus ve svých koncentrovanějších verzích, pochopíte, co se stalo s Bleu de Chanel. Marketingové materiály sice vyzdvihují santalové dřevo, ale v základu cítím především labdanum – a to zde rozhodně nevoní čistě.

Navíc se v základu objevují tóny připomínající šafrán, které Bleu de Chanel zcela připravují o vnitřní jas, pro který ho mnozí milovali. Nezbylo v něm žádné vzdušno, jen hutnost a temnota – a v té temnotě se skrývá živočišný akord. Vzpomeňte si, jak voní Le Lion od Chanelu v pozdním drydownu, a snadno si představíte základ Bleu de Chanel L'Exclusif. Podle typu pokožky a okolních podmínek mohou jak Le Lion, tak L'Exclusif zkysnout – a tato živočišná kyselost je vše, jen ne příjemná, zanechává velmi rozpačitý dojem.

Na řadě Bleu de Chanel jsem vždy miloval naprosté pohodlí – tu lehkost, kdy člověk nemusí přemýšlet, jestli je vůně vhodná. Stačí sáhnout po flakonu, nastříkat a víte, že budete vonět příjemně a vhodně v jakékoli situaci. Tento komfort už ale není poznávacím znamením kolekce, protože L'Exclusif prostě nevoní svěže.

Možná si tento typ vůně najde své obdivovatele. Možná jim nebude vadit slabá projekce i přes vysokou cenu. Možná jim nebude překážet ani neforemný „zkrácený“ flakon... Pro mě se ale Bleu de Chanel L'Exclusif stal velkým zklamáním – a vzhledem k tomu, jak vzácné jsou pánské novinky od Chanelu, si podle mě skutečně zaslouží titul „propadák roku“.
 

Informace a vizuály poskytla značka Chanel.