"Neustále se tvořím a přetvářím. Různí lidé ze mě vytahují různá slova. Každé setkání je novým přepisem mého já. Neexistuje žádné konečné já, jen pohyb." – Virginia Woolf, Vlny.
Už samotný název článku je pro mě nesmírně těžká otázka, protože jsem nikdy nebyla okouzlena jen jedinou vůní. Zvlášť když jich tolik testuji a tolik mě jich oslovuje. Nové vůně vnímám dvojím způsobem: buď jsou mi povědomé, nebo cizí. Pod těmito dvěma kategoriemi se pak skrývají obyčejné vůně, které ve mně nic zvláštního nevyvolávají.
Nejenže změny přijímám, ale sama je i vyhledávám. Jen málo věcí v mém životě zůstalo stejných.
Miluji proměnu a věřím, že člověk by se měl neustále znovu objevovat, aby mohl růst a stát se lepší verzí sebe sama.
V mé knihomolské představivosti jsou vůně jako knihy – vytvářejí nové světy a nikdy nezůstávají stejné, jsou jako sochy, které tvaruje jen čas.
Setrvat u jediné vůně je pro mě nepředstavitelně těžké.
O tomto tématu jsem dnes dlouho přemýšlela, a pak mi to došlo: v mém voňavém vesmíru bude svatým grálem vždy Chanel No.5, protože v sobě nese dva protiklady – staré a nové. Je to chameleonská, téměř cirková vůně, která sama před sebou utíká, a přesto se dokáže držet své neustále se proměňující podstaty.
Nejsem příznivcem věcí lineárních ani přímočarých – je to rys mé povahy. Miluji protiklady, ať už se přitahují, nebo ne.
Dodnes si pamatuji svůj první zážitek s původní Chanel No.5 v Osmothèque.
Ta vůně ve mně vyvolala představu velkých kovových koulí v pohybu – jako v soše s kutálejícími se koulemi. Takové zařízení jsem viděla ve fascinujícím filmu s Anthony Hopkinsem, Fracture. Tam mělo důležitou roli a podle mě bylo symbolem brilantní mysli, která dokázala pochopit jeho smysl. Fracture je vůbec o genialitě. Myslím, že scénárista vnímal obří kinetickou sochu jako odraz osobnosti hlavního hrdiny, jeho psychiky a také jeho smyslu pro detail, který byl ve filmu klíčový.
Pak se kovový tón v Chanel No. 5 promění ve sladkost a něhu a začne ve tmě zářit jako polozhaslé uhlíky.
Tahle vůně je podle mě ztělesněním rozvratu, proměny a pudrově-moderního, ostrého, voňavého staccata.
O Chanel No.5 jsem už psala mnohokrát – možná si rádi přečtete:
Zde bych ale ráda zdůraznila, jaké světy pro mě vytváří:
Zmrazený kosatec
Hořící květiny
Kovová láva
Nebo kombinaci měsíční krajiny a bujné vegetace, jakou najdeme v Ztraceném světě Sira Arthura Conana Doyla.
Kovový tón připomíná futuristickou měsíční krajinu, zatímco žhavé kovové koule vibrují jako rozkvétající květiny.
Je to vůně, která je úplná – vhodná do všech ročních období a ke každé příležitosti, dokonce i na spaní, jak to dělávala Marilyn Monroe.
Povznáší nejprve vteřiny, pak minuty a nakonec celé hodiny. Zve nás na pomyslný metalicko-aldehydový večírek zástupných pocitů a cestování v cizích vzpomínkách.
Má v sobě autenticitu a odvahu vonět silně a nebojácně.
Jako léto, které nikdy nepřichází ani neodchází, jen zůstává navždy v té nejúplnější a nejiracionálnější krajině.
Zapomínáme, že svět nám nikdy nic nedlužil – hory, oceány, květiny ani hudbu. A možná je dobře, že zapomínáme, protože kdybychom nezapomněli, byli bychom zahlceni úžasem a vděčností za každou kapku deště a každý sluneční paprsek, což by nám ztěžovalo zvládat každodenní úkoly, které narušují nečekanou krásu našeho života.
A nakonec Chanel No.5 přidává k té nečekané kráse naší existence.
Jaký je váš parfémový Svatý grál?
Skvostná splash fotografie od LibertineX na Fragrantica.ru. Děkujeme!
