Knižní klub v lahvích: Michael Edward American Legends and Lectures - Recenze
Umění, knihy, akce

od Patric Rhys
05/08/24 04:13:36

Knihy o vůních nejsou zrovna nejrozsáhlejším oddílem literatury. Hrstku knih na toto téma, které existují, lze také jen zřídka, pokud vůbec, označit za "epické".

Vskutku vzácné jsou však takové, jako je Michael Edwards, který nejenže zkatalogizoval a roztřídil více než 50 000 vůní podle široce uznávaného klasifikačního systému, který také vytvořil, ale jeho životní náplní se stalo i sledování historie stovek z nich, a to tak, že vypátral a promluvil s parfuméry a návrháři flakonů, kteří byli zodpovědní za vytvoření vůní, jež změnily náš svět, a vše zdokumentoval v historických souvislostech.

V roce 2019 Edwards vydal knihu Perfume Legends II, která je masivním počinem, v němž sleduje 52 ikon s flakony z let 1882-2010 a vytváří průřez pomalým vývojem všeho, co si dnes s parfémy spojujeme. Stala se povinnou četbou pro každého, kdo chce mít ve sféře vůní nějakou cenu.

Nyní v roce 2024 vychází American Legends, první kniha, která sleduje historii amerických vůní a každý stěžejní flakon, který z nich pomohl udělat to, čím jsou dnes, počínaje rokem 1752 a konče rokem 2011. Edwards kvůli ní procestoval Spojené státy, zejména v dubnu přednášel na Fashion Institute of Technology v New Yorku a také pro The American Society of Perfumers.

Prasknutí hřbetu přináší zpětnou nostalgii. Často se ocitám zpátky v Západní Virginii, lahvička Obsession na matčině komodě, lahvička Brut na tátově, lahvička CK One na mé.

Kniha tentokrát nezačíná jedním parfémem, ale sledováním zrodu americké parfumerie a citací parfuméra Ernesta Shiftana, který prohlásil: "Příběh parfumerie je historií naší civilizace." V knize se objevují i další parfémy.

Poté v ní najdeme trajektorii od přesvědčení puritánů, že parfém je ďáblův elixír, přes nástup firmy Colgate do výroby vůní, dům 19. století Blocki, California Perfume Company (později Avon), až po krach na Wall Street v roce 1929.

Úvod vtěsná 177 let do zhruba šesti stran a čtenář se v něm neztratí. Vlastně vás prokládá klasickými reklamami a ostrými fotografiemi nádherně honosných starých flakonů, jemně vás přemluví, abyste se přenesli do stroje času a zklamaně zjistili, že jste se ze stránky podívali do prostředí 21. století. Vytváří tak dokonalé kontextuální pozadí pro zbytek vývoje knihy.

Tentokrát nás provede 38 představovanými vůněmi, přičemž každé je vyhrazeno asi 6-8 stran, na nichž se probíráme dobovým kontextem, často na příkladech, jak dané období souvisí s posledním. Stránky jsou chytře spárovány vedle sebe, čímž vytvářejí všeobjímající svět, jako byste se na zbývající cestu stránek dočasně ubytovali ve zmíněném flakonu parfému.

Každá z nich byla vybrána ne pro pouhý nostalgický úsměv, ale pro své místo v historii jako vůně, která tak obratně využila strukturu, tak jedinečný materiál, tak neotřelý nápad, že se po jejím vydání všichni vrhli na její kopírování a změnili tak způsob, jakým měl svět vonět poté.

Vůně v knize začíná vůní Blue Grass (1934) od Elizabeth Arden, prvním mezinárodním úspěchem amerického parfému založeného na kentuckém venkově, který vytvořil Henri Alméras, proslulý a slavný nerafinovaný parfumér Jeana Patoua Joy. Jeho parfémy byly jistě rafinované, ale tento geniální, ale chaotický parfumér jím nebyl, jak se dočtete.

Často se jimi prolínají komentáře dalších parfumérů a návrhářů o vůni a jejím místě v kánonu, stejně jako komentáře lidí, kteří ji sami vytvořili. Je lahodně vzácné nahlédnout do tak specifického zákulisí vzniku parfému, doplněného vysvětlením klíčových ingrediencí, stejně jako nahlédnout za oponu skutečných životů jednotlivých, obvykle tajemných, parfumérů a návrhářů, kteří se podíleli na tvorbě ikonických výtvorů, jež se kdysi a dodnes nosily s obdivem.

Edwards si ve své přednášce skromně připisuje jen malé zásluhy za objasnění těchto záhad, když říká pouze: "Byl jsem jen tkalcem slov." Nicméně psaní a výzkum jsou po celou dobu na špičkové úrovni a bez námahy utkané, což svědčí o umění spisovatele, který dokáže ze slov jiných a pouze ověřitelných faktů vytvořit souvislý příběh.

Jen v samotné části Blue Grass se dozvíme o Coco Chanel, Elizabeth Arden, Christopheru Sheldrakeovi, hlavním parfumérovi MFF Ernestu Shiftanovi, parfumérovi domu Patou Jeanu Kerléovi, a dokonce i o prezidentce Mezinárodní asociace parfémových lahviček Terri Chappell-Boyd, protože každá vůně se podrobně věnuje také vzniku lahvičky, v níž je umístěna. Nezůstane kámen na kameni a díky tomu se v nováčcích i sečtělých odbornících rychle objeví nové porozumění pro umění tvorby vůní.

Edwardova přednáška, poskytující hlavní body knihy, přeskočí k Old Spice (1938), aby navázala na Blue Grass, a poskytne vhled do nadvlády těchto dvou vůní na tehdejší dobu citátem parfumérky Annie Buzantian, která se přiznala, že když přišla do USA, myslela si, že ženy nosí Blue Grass a muži Old Spice, a tak to také bylo, protože každá z nich se linula z té či oné strany po celá následující léta.

Třicátým a čtyřicátým letům dominovaly velké bílé květiny - Blue Grass, Jungle Gardenia, White Shoulders - až kniha přeskočí do roku 1953 s přelomovým, silným, kořeněným, hřejivým Youth Dew, který byl původně vydáván jako koupelový olej, protože ženy si v té době nechtěly kupovat parfémy pro sebe.

Přínos parfumérky Josephine Catapano, v té době velmi vzácné parfumérky, nelze přeceňovat. V knize American Legends se objevuje dvakrát, a to jako parfumérka parfémů Youth Dew a Norell (1968), z nichž druhý jmenovaný, jak Edwards zdůraznil, změnil vše, co se týkalo amerických vůní – způsob, jakým se utvářely luxusní obchody v nákupních centrech, koncept značkových vůní a Francouzi, kteří tyto šílenosti brzy promeškali.

Edwards se s Catapano znal a vedl s ní přímé rozhovory, její názory a komentáře ke složení najdete v knize přímo od samotného slavného zdroje. Sestavení a napsání knihy trvalo desítky let a obrovské množství přímých zdrojů, o kterých mohl Edwards referovat - včetně Catapano -, ještě nikdy nebylo na jednom místě. Neúnavná práce, úctyhodný výkon.

Američtí muži se vzpamatovali až v roce 1964, kdy dominoval Brut, který využíval strachu ze zženštilosti ve svůj prospěch, prohlašoval: "Pokud o sobě pochybujete, zkuste něco jiného," a ponořil se do celé brutální filozofie Playboye. Pro mnoho mužů neexistovalo jiné jméno v oblasti vůní. V této části knihy je také vyložen vývoj používání pánských vůní a je zarážející, jak po Brutu trh explodoval. Každá následující vděčí za přitakání tomuto okamžitě rozpoznatelnému zelenému flakonu.

V sedmdesátých letech vše opět změnila vůně Charlie (1973). Ženy teď měly vlastní peníze, vlastní zaměstnání, nosily kalhoty, pracovaly v kancelářích a dlouho byly vybízeny k tomu, aby si konečně dopřávaly, a la Youth Dew.

Mladistvý Charlie byl prodáván ženám, aby si ho ženy kupovaly pro sebe, a dělal divy. Charlie je v knize věnována jedna z delších částí, zejména plná zasvěcených historek a nádherně nostalgických reklam. Při listování téměř cítíte tu slabou vůni amerického obchodního centra – vrzající čisté dlaždice, nové koberce, pravé dřevěné štěpky pod umělými rostlinami, to vše zahřáté v teplé záři zářivek, proložené náhodnými závany Aqua Netu.

A skutečně, ať už listujete knihou, nebo se účastníte živé přednášky, bez ohledu na to, kdy jste se narodili, cestování voňavým časem přináší víc než pouhou nostalgii. Projekt byl proveden s takovou důkladnou precizností, že je nemožné nemít pocit, že se skutečně pohybujete v čase, když se vám vracejí obrazy, vůně a vzpomínky – takové, u kterých jste v šoku, že jste je nezapomněli.

Když jsem se rozhlížel po přednáškovém sále, sledoval jsem, jak se tváře lesknou, úsměvy praskají a oči trochu slzí, zatímco se na obrazovce objevují staré reklamy a slogany z časopisů, obrázky lahví, které lámou pokerové tváře lidí v jejich věku, protože podle okamžitého závratného záblesku poznání jste mohli poznat, které z nich se objevily na něčí teenagerské komodě. Všechno to působilo jako mimoděk prolistované ročenky, což svědčilo o tom, jakou moc nad námi tyto ikonické vůně mohou mít, jak nesmazatelnou paměť si uchovávají.

Youth Dew a Brut byly velkým zlomem, stejně jako Norell a Charlie. Opium šokovalo z Francie a Giorgio konečně přesvědčil USA, že parfém může být hlavním produktem, když obrátil svět vzhůru nohama a přesunul pozornost z Paříže do Beverly Hills.

Tohle je další z těch, které jsem dočasně zapomněl vidět na mámině komodě, dokud jsem znovu nespatřil flakon a nevzpomněl si na žlutobíle pruhovanou tašku, kterou nosila, pravděpodobně duo Giorgio/dárek s nákupem, který se hodil k jejímu flakonu. Příběh o tom, jak se dostala do země a do jejích nozder, je v knize opravdu fascinující.

Calvin Klein a Elizabeth Taylor dále dominují konci 80. a začátku 90. let a moje teenagerovská léta jsou vyvolána hlubokými ponory do CK One, mou láskou, která nosila Tommy Girl, a mým útěkem před matkou do obchodního domu Kaufmann, abych se šel namočit do Clinique Happy, kdykoli jsem měl příležitost.

Kniha končí vůní Santal 33, která je v New Yorku cítit na každém desátém kroku a která je jedním z největších úspěchů niche parfému, přestože se na ni teď mohou obracet oči v sloup. Díky jejímu oddílu ji však nově oceníte a získáte dobrý důvod, proč ji teď má každý, jeho bratr i matka.

Jakkoli skvělý může být výlet do vzpomínek, jedinečnost a váha (jak fyzická, tak v rámci kánonu – je to pořádná kniha...) tohoto příspěvku do voňavkářské žurnalistiky a historie je skutečně bezkonkurenční. Je pečlivě prozkoumána a provázána a vypráví dosud nevyprávěný příběh o tom, jak se i Amerika významně podílela na utváření toho, co známe pod pojmem vůně. Důkazem jsou černé, bílé a živé plnobarevné barvy.

Desítky let, které se na tomto díle podílely, jsou živě patrné, a nejenže je to nepostradatelný a oči otevírající zdroj informací pro každého, kdo miluje vůně nebo má za úkol o nich v jakékoliv míře mluvit, ale je to i hluboce inspirativní dílo od samotné Legendy.

Nejsem si jistý, zda by někdo byl nebo mohl být stejně vzdělaný, pečlivý a zapálený pro tyto záležitosti, aby tato kniha vůbec kdy jinak vznikla, ale jsem rád, že tomu tak nebylo.

Protože tato, tak jak je, nemůže být větším pokladem.

* * *

Přečtěte si také:

Legenda o legendách: Michael Edwards o svém životním odkazu v parfémech: Jak nám parfémy zanechávají dědictví – část I

Legenda o legendách: Michael Edwards o svém životním odkazu v parfémech: Jak nám parfémy zanechávají dědictví – II. část

* * *

Knihy Perfume Legends II a American Legends najdete na stránkách FragrancesOfTheWorld.com.

Fotografie Joe Carrotta (@joe_carrotta), s laskavým svolením FIT

Fotografie z knihy jsou s laskavým svolením Michaela Edwardse, Fragrances of the World

Le Labo Santal: Le Labo