Levante od Nobile 1942: Vanilková, slaná a divoká
Recenze parfému

od Elena Prokofeva
10/05/23 14:20:01

Líbí se mi kombinace sladkého a slaného.

Mezi mé nejoblíbenější patří slaný karamel, slaná pralinka, slaná čokoláda a dokonce i slaná lékořice.

Spojení sladkých a slaných tónů v parfémování mi přináší potěšení: stejně primitivní a absolutní jako ponoření do teplého moře nebo ulehnutí pod borovice po dlouhé procházce. I když ani moře, ani borovice pro mě nejsou spojeny se sladkým a slaným. Je to stejně příjemné... Jako pohlazení vrnící kočky. Jako když večer vypijete první šálek čaje. Jako zhasnout světla a zavřít oči v tichu vlastního pokoje po dlouhém, hlučném a rušném dni. Ale ne tak fyzicky jako ležet v čisté posteli po sprše nebo cítit ruce masérky hnětoucí ztuhlá záda...

Miluji kombinaci sladkého a slaného. V parfumerii mě vanilka a sůl oslovují ještě víc než karamel a sůl: je v nich méně cukru a více fantazie.

Samozřejmě jsem hledala parfém, který by mi toto potěšení poskytl na první požádání, stačilo ho nastříkat na kůži - a voila! Moje hledání nebylo těžké, ale neuspěla jsem hned. Zaprvé, sladko-slaných vůní obecně není tolik. Mohlo by se zdát, že je to jinak, ale to jen proto, že jsou všechny velmi nápadné a mluví se o nich, zejména pokud je vydávají mainstreamové značky nebo pokud mají mnoho doprovodných... Ve skutečnosti jich je mnohem méně než třeba dobrých chyprových vůní. Za druhé, najít svou vůni je vždycky výzva.

Olympéa od Paco Rabanne byla pro mě nesnesitelně vlezlá.
Armani Privé Bleu Turquoise od Giorgia Armaniho je krásná, ale vadí mi její ostrý, svěží holičský nádech: kdyby nebyla tak drahá, vadila by mi méně, ale za vysokou cenu hledám dokonalost...
Changing Constance od Penhaligon's je nádherný slaný karamel s tabákem a silným černým čajem, ale opět málo vanilky a příliš drahý parfém, bez kterého nemám pocit, že bych nemohla žít.
Vanilla Vibes od Juliette Has A Gun je příliš těžká a pižmová, navíc mi stále připadá, že jí navzdory názvu poněkud chybí vanilka.
Idôle Aura od Lancôme je ještě těžší, naprosto zatěžující, příliš lepkavá a sladká.

To Couleur Vanille od L'Artisan Parfumeur jsem si koupila hned poté, co jsem ji objevila. V této vůni jsem cítila vůni moře a slané kůže z mořské vody, teplé od slunce, sladce pižmové, jemné kůže. A kořeněnou nesmrtelnost s pudrovou vanilkou a hořkými kakaovými boby... Všechno v Couleur Vanille je nádherné. Je to dokonalá rovnováha soli a sladkosti. A dostatek vanilky pro štěstí. Miluji její lehkost a průzračnost: je lehká jako vzpomínka na šťastný slunečný den a průzračná jako mořská voda!

Obvykle, když dlouho hledám dokonalé ztělesnění určité noty nebo kombinace not, se moje volba ukáže jako konečná a málokdy narazím na něco lepšího... Ale někdy ano. To byl případ sladko-slaného, vanilkově-slaného parfému.

Couleur Vanille je dokonalá slaná vanilka... Ale Levante od Nobile 1942 je ještě lepší!

Levante od Nobile 1942 jsem vyzkoušela náhodou, prostě proto, že jsem na ni ještě nenarazila, a jako nadšenec do parfémů zkouším nové vůně, kdykoli můžu. Teď si ale nejsem jistá, jestli bych si koupila Couleur Vanille, kdybych se s Levante setkala jako první. A tu šanci jsem měla: Levante byla vydána v roce 2017, zatímco Couleur Vanille vyšla v roce 2020.

Levante je mnohem koncentrovanější a teplejší než Vanille od L'Artisan Parfumeur. Ano, ukázalo se, že není tak jemná... Zahalí vás však mnohem větším požitkem, je dlouhotrvající, hlubší, vnímám ji na sobě živěji a zřetelně vnímám všechny její proměny. Jsou neuspěchané, protože Levante si může dovolit nespěchat, přesto jsou živé.

V okamžiku, kdy nanesete Levante, máte pocit, jako byste se ponořili do moře: koncentrovaná vůně moře, voňavá jako Středozemní moře na jaře a slaná jako Andamanské moře.

Navzdory mořskému nádechu svěžesti a lehkým květinovým tónům je nástup vůně Levante především velmi slaný: je zde mnohem více soli, než by si mnozí troufli do vůně vložit, což činí Levante výrazně niche.

Sladkost se neobjeví okamžitě. Zpočátku je to sladkost bílých květin: jasmínu a plumérie. Květy se pohupují na vlnách, pak je příliv zanechá na písku a ony uvadnou, ztmavnou a vroucně vyzařují tropickou sladkost a slanost...

A právě tam, v okamžiku, kdy mořská voda ustupuje a na okvětních lístcích a písku zůstává sůl, se objevuje skutečná sladkost: vůně slaného karamelu. Nechá vás oddat se jeho vůni a pak jemně vnese gurmánský nádech, protože v Levante cítím banánový tón. Zpočátku je to jen banánová zmrzlina se slaným karamelem. O něco později se vyvine v mnohem zajímavější vůni smažených banánů v karamelu, posypaných hrubou solí.

Jemná sladkost vadnoucích květin se mísí s naškrobenou chutnou sladkostí banánů... A pak se objeví hlavní hrdina. Vanilka.

Vanilka v Levante je nádherná. Jsou tu lusky: čerstvé, lesklé, olejnaté, s lehce kouřovou, lehce nahořklou vůní. Jsou tu také neznámé tropické květy, které voní jako vanilkové plumérie, a vanilková tinktura, kterou si sama připravuji z vanilkových bobů pro kulinářské použití: čím déle stojí, tím tmavší je a tím intenzivněji vydává svou omamnou vůni. Vždycky jsem si přála, abych si ji mohla nanést přímo na kůži a nosit tu vůni... No, dá se to, ale vůně se příliš rychle vypařuje a na kůži stále není tak bohatá jako v lahvičce. V parfumerii jsem se s přesně takovým odstínem vanilky v takové koncentraci nesetkala, dokud jsem nevyzkoušela Levante.

Fáze vanilky v Levante se střídají pomalu, viskózně, líně... Blaženě! Požitek je to možná primitivní, ale rozkošný.

I když Levante by nikdo primitivním nenazval. Je to komplexní parfém, a když ho nosíte poprvé, je naprosto nemožné předvídat všechny jeho proměny. I když si na něj zvyknete, jeho vývoj stále překvapuje, jako každé dílo vysokého umění.

Dominantní nóta v Levante se několikrát mění: je mořská, květinová, karamelová, banánová a nakonec vanilková, zahrnující tři různé odstíny. Když se však objeví nová dominantní nóta, ta předchozí nezmizí, naopak se stane kulisou. Po několika hodinách se Levante stává mnohovrstevnatou a složitou, takovou komplexnost jste na začátku nemohli předpokládat... Nebo takovou sladkost. Nebo tak bohatou vanilku. Skutečně tropická, naprosto tropická vanilka...

Cílem Nobile 1942 bylo, aby Levante ztělesňovala atmosféru dovolené, ale mám pocit, že Marie Duchêne vytvořila něco mnohem složitějšího a podmanivějšího než jen další plážovou vůni.

"Název pochází z italského slova pro východ slunce (Levanta = vstát), které nese také alegorický význam pro východ a země na východ od Středozemního moře obecně. Je to vůně šplouchání mořské vody přenášené mírným větrem, která oživuje živý vzduch zemí na mořském pobřeží." - Nobile 1942.

Modré a bílé pruhy na krabici Levante mají vyvolávat asociace se slunečníky a lehátky na ligurských plážích. Já jsem však obdržela parfém v jiném balení, v modré krabičce s flakonem s kulatým uzávěrem.

Bez ohledu na design flakonu a krabičky, a přestože jsem na ligurských plážích nikdy nebyla, Levante ve mně žádné asociace s Itálií nevyvolává...

Levante mě přenáší do jiných, vzdálených a horkých zemí. V její intenzitě a kontrastu je cosi divokého a nestoudného: nestoudného ne z neřesti, ale z prvotního nepochopení studu. Levante mě vřele objímá, zároveň uvolňuje a povzbuzuje.
Jako moře. Ano, jako moře. Tady začíná moje seznámení s Levante.