Léto je skutečně u konce a já mám konečně pocit, že nastal čas podělit se o své osobní postřehy a vnést trochu řádu do svých pozorování na poli parfémů během letošní horké sezóny.
Jedním z ústředních témat bylo ovoce. Oblíbené akordy z minulých let přetrvávají, ale mnohé z nich musely projít proměnou – trh je přesycený a teď touží po nadsázce a zdobnosti.
Broskvové vůně to skvěle ilustrují. Dříve stačilo vykouzlit jasný, šťavnatý plod, z něhož kanul nektar, ve spojení s květinovou sladkostí a jemnými pižmy v základu, často podtrženými vanilinem. Dnes už taková stavba nikoho nepřekvapí. Značky hledají nové přístupy a kompozice, které jim umožní dál stavět na oblibě ovocných tónů.
Guerlain si opět zaslouží uznání. Pêche Mirage ukazuje, jak lze broskvové téma proměnit v opravdový luxusní příběh se semišovým osmanthem a jemným ambrem. Dnes patří mezi nejprodávanější vůně značky na Blízkém východě – a vůbec mě to nepřekvapuje.
Za pozornost stojí také: eLVes od Louis Vuitton, Chimilka od Vilhelm Parfumerie, Pastel Rumours od Sarah Baker Perfumes.
Exotické ovoce, kdysi výsadou letních flankerů, se v poslední době stalo hlavním trendem – vznikla tak celá legie vůní ve stylu Kirke. Zákazníci se však začali cítit přesyceni a výrobci tuto únavu rychle vycítili.
Foto: Julia Lukyanenko
Dokonce i plodný Paolo letos pochopil, že méně ambrově-dřevitých složek může být ku prospěchu. Jeho nová Kirke Overdose sice vyvolala spíš rozruch než revoluci, přesto jde o příjemnou ovocnou kompozici postavenou na exotické marakuje – tu bych ve vzduchu potkala mnohem raději než samotnou Kirke a její nesčetné klony.
Na vrcholu popularity je teď i mango. Mnoho novinek zaujme nejen realistickým ztvárněním šťavnaté dužiny, ale i nápaditými variacemi. Už jsem vyzdvihla zajímavou práci s mangem od korejské značky BORNTOSTANDOUT® – v jejich „červené“ kolekci jsou všechny vůně intenzivnější a výraznější, ale skutečně z této síly těží jen Black Mango.
Na milánské výstavě jsem zahlédla i spoustu novinek inspirovaných banánem. Tento trend stále nabírá na síle a možná se naplno rozvine až příští léto.
Za pozornost stojí také: Tropical Rhapsody od Anima Mundi, Éclat Exotique od Francesca dell'Oro, L'Explicite od The House of Oud.
Fascinace mineralitou neztrácí na síle. Stojíme na rozcestí: jedna cesta vede k nespočtu následovníků Ganymede a stále oblíbenějšímu Akigalawoodu, druhá k nové vlně vodních vůní – lehčích, svěžejších, s vodními květy a citrusy.
Dnes už Ganymede kopíruje téměř každý – s výjimkou těch líných nebo zásadových, kteří si zaslouží respekt. Klony a „variace na téma“ nás už dávno unavily. Baccarat Rouge a Kirke vyčerpaly naši trpělivost. V tuto chvíli hledáme alespoň napodobitele, kteří v té záplavě stejnosti působí zajímavě nebo osobitě.
Musím tu vyzdvihnout Vilhelm Parfumerie s kolekcí The Triptych a Les Liquides Imaginaires s kolekcí The Imaginarium. Už jsem zmínila Chimilku s tropickými ovocnými akcenty, ale chci vyzdvihnout i samotný koncept: přepracování módního základu s důrazem na eleganci. V Imaginariu mě nejvíc zaujal Seductive Cedrat, který se vymyká minerálnímu trendu, zatímco mnoho citrusů ve stylu Acqua di Parma, vrstvených na „ganymedovský“ základ, působilo ve srovnání s ostatními „deriváty“ důstojně.
Totéž platí pro Gaba od Hormone Paris – citrusově-květinovou, hravější variaci na Ganymede, která mezi pokusy o „téměř totéž“ přináší i něco navíc.
S napětím sleduji, jak se nám před očima rodí nový styl svěžesti. Co je pozoruhodné: nejsou to agilní niche značky, kdo udává tón, ale spíš velké mainstreamové domy – ty, které jsme často považovali za těžkopádné. Díky svým marketingovým týmům ale dokázaly přesně vystihnout, po čem trh touží.
Letošní L'Eau Pure od Kenzo krásně ukazuje, kam by se mohl svěží trend ubírat. Přidejte vodní květy a špetku citrusové trpkosti a dostanete známý příběh, který ale ožívá díky módním akcentům. Posuňte se ještě dál ke „krystalické“ čistotě a pudrové svěžesti – a uspokojíte rostoucí poptávku po zářivě čistých vůních.
Za pozornost stojí také: Blanc Galaxie od Pierre Balmain, Breathe od Akro, Silence of the Lakes od Aura of Kazakhstan.
Ještě nedávno jsme si lámali hlavu nad Acne Studios od Frederic Malle. Teď se však tato čerstvě vypraná lehkost a čistota s tóny pudru a aviváže nenápadně zabydluje v našich parfémových šatnících. V Evropě jsem všude zachytila aldehydové, mýdlově-pudrové tóny, zatímco v oblasti Perského zálivu se průzračné kadidlové kompozice objevovaly téměř stejně často jako všudypřítomné oudové vůně.
Bude fascinující sledovat, kam se tento trend posune, ale už teď stojí za zmínku: Blanche Absolu od Byredo, Le perce-vent od Serge Lutens a Existence od Amouage.
Mám také radost, že experimenty spojující klasické růžové téma s rostoucím zeleninovým trendem přinášejí ovoce. Dnes máme k dispozici spoustu okouzlujících, hravých letních růží. Aqua Allegoria Rosa Verde jsem už chválila a ráda to zopakuji – po poslední vlně omezení od IFRA trh trpí nedostatkem lehkých, svěžích květinových vůní. Myslím, že právě toto růžové téma bude v příštích letech silnou alternativou.
Za pozornost stojí také: Love is coming... Chapter II od The Different Company, Rose od Headspace.
Samozřejmě nemohu opomenout asijské značky, které jsem objevila na milánské výstavě. Jejich počet stále roste a jejich koncepty už dávno překročily hranice tradiční parfumerie. Experimentují, míchají klasické ingredience s moderní, trendy chemií a inspiraci čerpají z míst, která by Evropany ani nenapadla. Mezi nimi musím vyzdvihnout TOBBA, Le Persona, Pesade, SARANGHAEYO, BU FENG a další. K těm se v některém z dalších textů ještě vrátím.
