Oscar Wilde a jeho vůně. Část 2
Sloupce

od Elena Prokofeva
07/31/24 00:00:01

Přečtěte si: Oscar Wilde a jeho vůně. Část 1

V pokračování našeho článku o parfémech, které miloval a nosil Oscar Wilde, se nyní budeme věnovat parfémům, které mu byly věnovány, ačkoli je bohužel nikdy nenosil. My je však nosit můžeme. Všechny tyto parfémy jsem si koupila kvůli Wildeovi... především kvůli němu.

Ráda bych upřesnila: nevyzkoušela jsem všechny parfémy věnované Wildovi. Budu hovořit o těch, které jsem si pořídila do své malé wildeovské sbírky. Ale snad jsou to ty nejznámější a nejvýznamnější.

Wilde od Jardins d'Ecrivains (2013)

Wilde od Jardins d'Ecrivains voní především po karafiátu – ne po koření, ale po květině samotné. Je věnována zelenému karafiátu, který Oscar Wilde nosil ve své knoflíkové dírce právě pro jeho nepřirozenou barvu, v přírodě nemožnou.

Zelený karafiát měl premiéru 22. února 1892 v Londýně, v den premiéry Wildeovy hry Vějíř lady Windermerové. Sám Oscar prý trval na tom, aby se několik herců objevilo na jevišti se zeleným karafiátem v knoflíkové dírce. On i jeho přátelé nosili stejné květiny v hledišti i po představení, i když podle vzpomínek dával přednost mnohem vzácnější orchideji (a na slavné fotografii se zdá, že jde o chryzantému).

Po rozvinutí lze vycítit lehký nádech karafiátového koření – doslova špetku –, ale Wilde od Jardins d'Ecrivains je především karafiátový květ, jehož svěžest a pevnost okvětních lístků je pozoruhodně autenticky zprostředkovaná.

Kromě karafiátu voní Wilde po černém čaji s bergamotem. Tóny čaje i bergamotu jsou bohaté a stejně úžasně svěží jako karafiát, růžové hrozny a nejjemnější zralý fík. V základu se objevuje zelený vetiver a krásný vlhký mechový tón, který připomíná vintage chypre, zejména chypre základ v Mitsouko od Guerlaina.

Pyramida vůně se nemusí zdát příliš bohatá, ale autenticita jednotlivých tónů a svěžest v kombinaci s pikantním karafiátem a čajovým podtónem činí Wilde od Jardins d'Ecrivains pro mě podmanivou. Obecně mám ráda černý čaj... Tady se postupně dostává do popředí a zastiňuje i karafiát, což je úžasné, protože karafiát mám ráda mnohem méně.

The Green Carnation od Friendly Fur (2013)

The Green Carnation od Friendly Fur je také věnována slavnému zelenému karafiátu Wilde, ale přijde mi mnohem jednodušší než Wilde od Jardins d'Ecrivains. Přestože má The Green Carnation poměrně bohatou pyramidu a všechny tóny jsou v ní patrné, v první řadě se v ní objevuje nedeklarované karafiátové koření, dále květ karafiátu, kadidlo, tóny rašelinové whisky a buket apatykářského heřmánku.

V The Green Carnation cítím také eukalyptus a bobkový list. Nejde o sušené listy používané jako koření, ale o voňavý živý strom. V horní části je cítit chlad bílého pepře a kyselá hořkost grapefruitu. Základ obsahuje kvalitní zemitý vetiver.

Celkově je to docela slušný pánský parfém... Na Oscara Wildea příliš mužný, příliš moderní, málo estetický a dramatický. Studená, velmi studená, ale právě to je jedna z jejích předností.

Romanza od Masque Milano (2015)

Narcisy jsou v Obrazu Doriana Graye zmíněny vícekrát a Oscar k narcisu přirovnal i svého milence Alfreda Douglase, když o něm psal ("Je docela jako narcis – tak bílý a zlatý...") nebo jemu ("Ó má lásko, ty, kterou si nade vše cením, bílý narcis na neosetém poli..."). Spojení mezi vůní narcisu a Oscarem Wildem je tedy stejně významné jako spojení mezi Wildem a zeleným karafiátem. Narcisům je však věnována pouze Romanza, zatímco zelený karafiát je námětem pro tři parfémy: Wilde od Jardins d'Ecrivains, The Green Carnation od Friendly Fur a Wilde od Floris, o kterém budu psát dále.

Romanza je pro mě nejlepší narcis v současné parfumerii. A já narcisy miluju! Možná stejně jako Oscar.

Romanza začíná zelenými jarními tóny a rozkvétá do zlatavých narcisů, podaných autenticky a elegantně. Je v ní hodně čerstvého vzduchu a světla. Zahrnuje celou zahradu, kde vedle narcisů kvetou hyacinty, fialky a pomerančové květy, ale vůně narcisů dominuje... Stejně jako se však v kalichu narcisu skrývá téměř medová živočišná vůně, i Romanza v sobě nese hřejivou tělesnou vůni romantických setkání v malé ložnici, kde zoufale kvete obrovská kytice narcisů.

Lilac Wine od Art Meets Art (2017)

Nebýt fotografie Oscara Wildea v reklamě na Lilac Wine od Art Meets Art, nikdy bych tomuto parfému nevěnovala pozornost... Ale moje kolegyně si všimla mého idolu na plakátu Art Meets Art na ESXENCE 2024 a zavedla mě k jejich stánku. O této značce jsem nic nevěděla, ale název mi připadal okouzlující. Až později doma jsem si přečetla Sergeyův článek o Art Meets Art a dozvěděla se, že všechny jejich vůně jsou inspirovány hudbou. Konkrétně Lilac Wine byla inspirována písní Jamese Sheltona z roku 1949.

Líbil se mi název Lilac Wine a samozřejmě přítomnost Wildea na plakátu, ale samotný parfém mě poněkud zklamal. Zaprvé neobsahuje ani šeřík, ani víno, což je vzhledem k názvu zvláštní. Za druhé je prostě nudná... Lilac Wine je levandulový fougère s koňakovými a dřevitými tóny, kyselou švestkovou kůrou a vodnatou fialkou. Je poněkud suchá, chladná a připomíná pánské holičství. Víc k ní nemám co říct.

Nechápu, jak to souvisí s Wildeem. Ani na oficiálních stránkách Art Meets Art, na stránce Lilac Wine, jsem o Wilde nic neviděla. Snad jen slabý stín Oscarovy osobnosti se odráží v doporučení Lilac Wine pro "výjimečné a tajemné lidi". A Wildeova láska k šeříkům samozřejmě odráží šeřík v názvu... Ale proč, ach proč, není šeřík v samotném parfému?

Wilde od Floris (2024)

Na Wilde od Floris jsem čekala s dychtivým očekáváním, protože Floris je starý a autenticky britský parfumérský dům. Dokonce tvrdí, že Wilde měl rád jejich oblíbený Malmaison. Floris přistupoval k tvorbě tohoto parfému s úctou a láskou, na památku Wildea a jeho vášně pro Alfreda Douglase. (Ten darebák Douglas, na kterého se vzpomíná jen proto, že Wildea zničil! Nezaslouží si, aby mu byla věnována vzpomínka v parfému...)

Alfred Douglas

Když jsem se dočetla, že Floris plánuje vydat vůni Wilde, tak jsem se nemohla dočkat, až ji vyzkouším! Nicméně už když jsem viděla pyramidu, byla jsem opatrná a zjistila jsem, že nemá nic společného s Malmaisonem, který údajně dal Floris inspiraci k Wildeovi, a celkově vypadá moderně a vůbec ne wildeovsky. Ale doufala jsem, že pyramida je jen pyramida a že v parfému ucítím něco, co ho spojuje s literaturou.

Díky kolegům jsem dostala vzorek Wilde od Floris. Okamžitě jsem ji vyzkoušela... Byla jsem zklamaná. Zkoušela jsem Wilde i později, nosila jsem ji pod sněhem, v jemném teple jarního vzduchu a teď v horku a stále jsem byla zklamaná. Mimochodem, myslím, že okolní teplota Wilde téměř neovlivňuje, což je pro mě druhá ze dvou jejích předností. Tou první je kvalita propagačních materiálů k tomuto parfému. Dokonce našli mladého modela, který vypadá jako Douglas!

Wilde od Floris začíná tóny sladké mandarinky a kyselého slunečního bergamotu, pak se rozstříkne mořskou vlnou, na níž se kolébá loď s nákladem hřebíčkového koření a santalového dřeva: docela moderního, módního santalového dřeva, které jsem nedokázala ocenit... Loď míří k břehům, kde citrusové plody nejen dozrávají, ale také kvetou. Objevuje se tón neroli, k němuž se přidává zimolez a frézie. Cítím také růži, v pyramidě neuvedenou, a sladký vodní meloun.

Když se konečně objeví slíbený karafiát – ano, opět zelený karafiát, důležitý symbol pro image Oscara Wildea – Wilde od Floris se stává o něco zajímavější, protože vůně kvetoucího karafiátu, svěží, ostrá a kořeněná, se stává páteří tohoto jemného, vlhkého, amorfního parfému. Karafiát však není dostatečně silný a výrazný, aby vyřešil všechny problémy Wilde. Zůstává poněkud vlažná... I když v ní zazní ostré tóny nejen karafiátového koření, ale i samotné květiny, je stále vlažná a uvolněná.

Pokusila jsem se analyzovat své pocity a negativa. Byl to syndrom nenaplněných očekávání? Ale já jsem si Wilde od Floris chtěla zamilovat! Abych to pochopila. Pochopit jeho kouzlo, jeho wildeovskou podstatu. To jsem však nedokázala. Pro mě má Wilde od Floris příliš pronikavý tón frézie a příliš mnoho otravných ovocných tónů.

Doufám, že můj kolega Alex, fanoušek a znalec Floris, napíše svou recenzi a že pocítí krásu Wilde od Floris a popíše ji tak, abych mohla zachytit jeho nadšení z této vůně. To se mi už stalo u jiných článků mých kolegů.

De Profundis od Serge Lutens

Existuje ještě jeden parfém, o kterém si nemohu být jistá, zda je věnován Oscaru Wildeovi... Je to De Profundis od Serge Lutens, vydaný v roce 2011.

Oscar Wilde psal v lednu až březnu 1897 v Reading Gaol dlouhý dopis lordu Alfredu Douglasovi. Sám Wilde jej nazval Epistola: In Carcere et Vinculis ("Dopis: Ve vězení a v okovech"). Název De Profundis mu dal Robert Ross, Wildeův nejvěrnější přítel a vykonavatel. Protože byl Ross zbožný katolík, použil tento název, aby čtenáře odkázal na žalm "De profundis clamavi ad te Domine" – "Z hlubin jsem k tobě volal, Pane." Tento žalm se nejčastěji přednášel při pohřbech, ale byl také velmi oblíbený mezi vězni, kteří se cítili pohřbeni zaživa...

Oscar Wilde a Alfred Douglas

Když jsem zjistila, že můj milovaný Serge Lutens vydává nový parfém s názvem De Profundis, okamžitě jsem se rozhodla, že je to pocta Oscaru Wildeovi. Toto slovo pro mě nebylo primárně spojeno s žalmem, ale s Epistolou: In Carcere et Vinculis.

Když jsem si De Profundis koupila, voněl jako hřbitov Père Lachaise, kde je Oscar pohřben. Možná proto, že když jsem tam byla poprvé, přinesla jsem si fialky... A fialky kvetly v každém stinném koutě Père Lachaise.

Na webových stránkách Serge Lutense však v textu o De Profundis není o Wildeovi ani zmínka:

"Se satirickým přitakáním Smrti a s ní spojené pompéznosti a obřadnosti, na podkladu z kadidla a chryzantém, radostná korza na hřbitov vstříc ministrantům, knězi a hrobníkovi. Dokud jsem naživu, je naživu i moje Smrt".

Nemohu se zbavit pocitu, že Serge Lutens nemohl při pojmenování svého parfému De Profundis nemyslet na Oscara Wildea. Chápu, že to dost dobře nemohl udělat; možná na Wildea nikdy nepomyslel, ale... ale... jak je to možné?

Pro mě je De Profundis dalším wildeovským parfémem. Toto je moje autorská esej a já zde vyjádřím svou autorskou domněnku.

Vždycky jsem měla pocit, že mi vůně De Profundis připomíná větu z jiného Wildeova dopisu: "Rozkoš před námi skrývá lásku, ale bolest ji odhaluje v její podstatě." To je pravda.

De Profundis voní po melancholických podzimních chryzantémách a hořkosti jiřin, husté stinné zeleni a vlhkém mechu, melancholických jarních fialkách a několika kandovaných fialkách – uklidňující, smutná, klidná hřbitovní vůně.

V De Profundis necítím jízlivou veselost, jakou deklaroval Serge Lutens! Je v ní tichý smutek spojený s klidem, nepřítomnost vášně a bolesti.

De Profundis má to nejkrásnější kadidlo, které se však rozpouští v čerstvém dechu květin, jako by se smuteční obřad na tomto hřbitově konal před nějakou dobou. Jen slabá stopa kadidla visí mezi stromy a křídly truchlících andělů. A jako vzpomínka na milostný polibek proniká skrze květiny, zeleň a kadidlo vůně medové švestkové dužiny a švestkového vína.

De Profundis je nádherná a pokaždé, když navštívím Wildeův hrob, vzpomenu si na tento parfém.

Závěrem chci říci, že z mého pohledu jsou tři nejlepší vůně věnované Oscaru Wildeovi: De Profundis od Serge Lutens, Romanza od Masque Milano a Wilde od Jardins d'Ecrivains. V tomto pořadí. Ano, i nadále věřím, že De Profundis od Serge Lutense je také parfém věnovaný jemu...

Doufám, že Oscarův obraz bude i nadále podněcovat fantazii parfumérů a inspirovat další vůně jeho jménem (nebo jménem jeho děl). A snad konečně ne se zeleným karafiátem, ale alespoň s hyacintem: pro něj tragickou květinou, protože "hyacintový dopis" se stal jedním z klíčových dokumentů jeho odsouzení! Nebo s bílým heliotropem či rozkvetlou mandloní, které miloval. Nebo dokonce s champacou, jejíž vůně podle Doriana Graye kazí představivost! Proč ne?

Ale nejlépe – s šeříkem a kručinkou, jejichž vůně toužil Oscar vdechovat po propuštění. Jen ať je šeřík bílý. To pro něj bylo důležité...

Foto lahvičky The Green Carnation Friendly Fur (2013) pořízené autorkou.