Polaris - den 2
Umění, knihy, akce

od Nicola Thomis
06/12/25 07:00:02

Neděle byla druhým a zároveň posledním dnem Polaris. Ačkoliv to není obří akce a tempo je zde mnohem poklidnější než na velkých výstavách, pokud chcete obejít všechny stánky, musíte si dobře rozvrhnout čas. Pokud jste první den nestihli, podívejte se na můj souhrn toho, jak jsem strávila první den, než se ponoříte do druhého dne.

Dnes byl na programu přednáškový blok Ricarda Ramose s názvem „Latinskoamerické dědictví v současné parfumerii“. Ricardo poutavě vyprávěl o surovinách pocházejících z Latinské Ameriky, předvedl jejich využití v moderní parfumerii a rozebral jejich historický původ. Dozvěděli jsme se například, že tuberóza původně pochází z Latinské Ameriky a že peruánský balzám ve skutečnosti z Peru nepochází.
 

Ricardo Ramos (vpravo) se Samanem Elyassem (vlevo)

Za příplatek bylo možné zúčastnit se také workshopu Mabra. Účastníci si mohli osahat suroviny a vytvořit si vlastní 10ml parfém ve spreji a 2,5g attar, které si odnesli domů.

Tento den jsem věnovala značkám, na které jsem se 1. den nedostala. Začala jsem u stánku Mayi Njie, kde jsem konečně mohla vyzkoušet její dvě novější vůně, Voyeur Verde a Syren, na které jsem se už dlouho těšila. Voyeur Verde mě příjemně překvapil – oslovil mě, i když běžně k „zeleným“ vůním příliš netíhnu.

Pak jsem zamířila ke Matca, značce z Rumunska, která tvoří čistě přírodní parfémy. Dvě jejich vůně mě opravdu zaujaly: Peachy Bloom, jemná, vzdušná ovocná kompozice, a Oakmoss Tabac, zajímavě hutný tabák s pudrově medovým akordem.

Nocturne je nová parfumérská značka, ale jejich vůně Hekau mě okouzlila živým obrazem plátku ananasu posypaného bylinkami. A pak Pictura, jejíž nádherný Quetzacoatl mi doslova vyrazil dech svým úžasně nesladkým kakaem.

Vytvořit si vlastní parfém, i s průvodcem, není žádná legrace – Nos, švédská značka, se to však snaží zpřístupnit tím, že nabízí předem namíchané báze a akordy, které spolu harmonicky ladí. Díky tomu si můžete vybrat podle svého vkusu s mnohem větší šancí na úspěch (a jako někdo, kdo si před pár lety prošel zážitkem „namíchej si vlastní parfém“ v Grasse, mohu potvrdit, že je to mnohem těžší, než se zdá).

Tento den jsem také konečně měla možnost věnovat čas Lengling, značce, o které jsem už slyšela, ale nikdy jsem ji neměla příležitost vyzkoušet. Jejich vůně jsou luxusní a nositelné, mnohé z nich jsou útulné a pohodlné, aniž by působily těžkopádně nebo strojeně. Moji favorité z této řady opravdu staví na pocitu pohodlí – Namui, jejich nejnovější vůně, je nádherně krémová, evokující mléčnou bílokvětou kompozici na hladkém dřevitém základu, a A La Carte No 6 s tóny opečené pistácie (vznikla ještě dávno předtím, než se pistácie stala žhavým trendem posledních let – byla uvedena už před deseti lety). Obě jsou nádherné, ale upřímně, z celé řady bych si domů s chutí odnesla hned několik vůní.

Po krátké pauze na oběd jsem zavítala k úžasně kreativnímu Neandertal a přivoněla ke dvěma vůním, které chystají na vydání. Obě jsou opravdu zajímavé kompozice, o kterých vám snad budu moci brzy povědět víc. Také jsem se bezhlavě zamilovala do Them, jejich éterické, až nadpozemské irisové vůně, a teď si vyčítám, že jsem si ji hned nekoupila – celý večer jsem si očichávala zápěstí, kam jsem ji nastříkala. Mohla jsem tušit, že to bude skvělé, když za ní stojí Euan McCall!

Nicheend na Polaris testoval svůj nový počin a sbíral zpětnou vazbu. Okamžitě mě z celé řady upoutal – je naprosto krásný, neotřelý, a přitom velmi nositelný a přitažlivý. Více o něm až po oficiálním uvedení.

Prezentace značky je precizní, všechno do sebe dokonale zapadá: lesklé lahvičky v nádherných barvách a těžké uzávěry, které skvěle sedí. Přestože Nicheend nepatří k nejstarším značkám, jejich sortiment je široký, osobitý a působí dojmem značky, která je připravena růst – takže možná už brzy na ni narazíte i ve své parfumerii.

Hodně jsem přemýšlela o rozdílech mezi Polaris a velkými italskými přehlídkami – a není to jen o velikosti. Jedním z nejpříjemnějších aspektů Polaris je možnost zažít různé pohledy na vůně, nejen ten obvyklý, marketéry schválený kolotoč „kvalitní suroviny, nejlepší kompozice, atd. atd.“. Tady slyšíte opravdové, upřímné pohledy na řemeslo vůní – a díky tomu vznikají vůně nevšední a jedinečné. Od spektrálního Stone Cold Heart od Altra, přes svéráznou, ale přitažlivou „mokrého psa“ atmosféru kostusu v Pistil od Miskeo, éterickou krásu Them od Neandertal až po „opalovací“ radost Namui od Lengling – v niche světě si tu opravdu každý najde to své, a velkou část z toho právě zde.

Dalším velkým plusem Polaris je možnost skutečně se potkat s lidmi, kteří za svými značkami stojí. Například v Miláně majitelé značek často odjíždějí ještě před veřejnými dny, takže je opravdu příjemné mít možnost na Polaris s nimi osobně promluvit a zjistit, jaký příběh se za vašimi oblíbenými vůněmi skrývá.

Celkově byla výstava velmi dobře zorganizovaná, jedinou drobnou nevýhodou byla vzdálenost od samotného Stockholmu (ale kdo ví, třeba se místo časem změní). Mám ráda ruch a energii velkých akcí, ale po pár dnech už bývají vyčerpávající. Polaris naopak působil uvolněně a hravě. Nebyla tu žádná přetvářka, žádný snobismus a vůbec nešlo o to, kdo předvede, kolik je ochoten utratit za prezentaci. Byla to opravdová příležitost nechat vůně zazářit – místo seznamu položek k odškrtnutí šlo o možnost objevovat, propojovat se a vychutnat si tu uměleckou stránku parfémového světa. Objevila jsem několik značek, které dělají opravdu zajímavé věci, byť v menším měřítku – ale v každé z nich je cítit skutečná vášeň a kreativita. Pokud vám připadá, že se z parfumerie vytratila duše a toužíte po návratu ke kreativním kořenům, Polaris je přesně ta událost, kterou byste si neměli nechat ujít.