Rozhovor s parfumérkou Christinou Koutsoudaki, 2. část: "Gurmánské vůně tu zůstanou."
Rozhovory

od Elena Vosnaki
03/23/25 08:30:01

S řeckou seniorní parfumérkou Christinou Koutsoudaki jsme si podrobně povídaly v předchozí části rozhovoru, kde zdůraznila několik zajímavostí: jak se v tomto oboru klasifikují parfuméři, jak je Vioryl historickým řeckým výrobcem mnoha kompozic, o kterých jsme neměli tušení, a jakým způsobem neurověda formuje parfumerii v době, kdy spolu mluvíme. V této druhé části Christina prozradí, jak odvětví formují nové předpisy (zásoby oblíbených, bohužel), politická korektnost a jak se formují trendy a kam směřují. Tak si dejte něco šumivého a užijte si naše povídání!

Christina Koutsoudaki (nahoře), vedoucí oddělení tvorby vůní, která pracuje pro jedinou řeckou parfumerii v průmyslovém měřítku, VIORYL, je také členkou rady Britské společnosti parfumérů (BSP) a členkou Mezinárodní společnosti tvůrců parfémů (ISPC).

Jednou z otázek, která mi vždy proběhne hlavou při rozhovorech s parfuméry, je zmenšení jejich palety předpisy stanovenými IFRA, nevládním samoregulačním orgánem parfumérského průmyslu, který se snaží omezit potenciální alergeny a senzibilizátory a zajišťuje bezpečnost výrobků.

REGULACE: A NADCHÁZEJÍCÍ

Pro přehlednost a minimalizaci strachu uvádíme, že IFRA byla založena v roce 1973 a jejím hlavním vědeckým partnerem je Výzkumný ústav pro vonné materiály (RIFM). V uplynulých letech po rozmachu internetových diskusí o vůních v roce 2005 se však mezi parfumérskými komunitami stala obávanou a zavrhovanou. Ještě v roce 2013 jsem dělala rozhovor s Jennifer Abril z IFRANA, která uvedla: "IFRA Severní Amerika podporuje propagaci parfumérského umění ve všech formátech a podobách, a to prostřednictvím přímého kontaktu se spotřebiteli, zákazníky, milovníky vůní, regulačními orgány a širokou veřejností. Řemeslo našich parfumérů je jedinečnou směsicí umění a vědy a posláním IFRA Severní Amerika je o něm zainteresované strany vzdělávat." Milovníci parfémů prosí o nesouhlas, protože jsou svědky změn svých oblíbených vůní. Asociace každoročně reviduje své standardy pro používání některých látek podle výsledků výzkumu a některé omezuje, jako například ve 49. novele, kdy byl obsah eugenolu omezen na méně než 2,5 % v jemných vonných výrobcích, zatímco jasmínu velkokvětého na 0,6 % a kašmeranu na 3,8 %.

Jak se k tomu postavila Christina?

Na úvod mi řekla, že bezpečný výrobek je nesmírně důležitý, takže ze strany parfumérů a průmyslových podniků nelze popřít, že chtějí programově vyhovět. IFRA spolupracuje s úřady a Evropskou unií a například s FDA, takže výsledky se někdy stávají státními zákony. Parfuméři a výrobci vstoupili do lobbingu ohledně regulací pozdě, a jak mi v minulosti řekl jeden nezávislý parfumér, "jsme chyceni za pačesy." Ale Koutsoudaki to bere tak, že jsme bezmezně panikařili, někdy i ke své vlastní škodě. Už víme, že opoponax absolute byl omezen na 0,43 %, zatímco dříve to bylo 0,45 %. To jistě není nijak dramatický posun. Přírodní jasmínový grandifulorum je tak drahý a tak ceněný, že ani novější omezené množství regulace (0,6 % v konečném produktu z 0,7 %) nepřináší žádnou významnou změnu v konečném výsledku, protože jen velmi málo a daleko bylo vůní využívajících ho v nějakém podstatném množství, aby se tím zabývaly.

Koutsoudaki mě informovala, že nadcházející nařízení Evropské unie přesto vytvoří propast mezi milovníky starého a nového složení dané vůně. Vidíte, že nyní se nereguluje materiál pro akceleraci, ale dva zcela základní. Heliotropin (který odpovídá za heliotropní mandlově-pudrovou notu v tolika populárních vůních, že ztrácím přehled, spoléhá se na něj cokoli mimózového, mandlového, lipového atd.) a para-cymen (nebo p-cymen) alkylbenzen, který je přítomen v tolika přírodních materiálech (tymián, lípa, kmín, černý pepř, na co si vzpomenete), že představuje vlastní shluk problémů... Určitě očekávejte nové formulace.

Christina je však skeptická, pravděpodobně si je jistá svým vynikajícím vzděláním a bohatými zkušenostmi. Kdykoli je nějaká základní parfémářská ingredience regulována nebo zakázána, je potřeba veškerých znalostí a kreativity, aby se překážka obešla. Říká mi, že ačkoli je to jistě oklika a spousta práce najít náhražky za známé materiály, "parfémářská paleta se ve skutečnosti skládá z asi 3000 materiálů, takže se vždycky najde chytrý způsob, jak čichovou překážku obejít a vyřešit ji pomocí jiných mazaných kombinací." Uff!

DÉMONIZACE TERMÍNŮ

Jejím oblíbeným nešvarem je démonizace parfémů jako takových a pojmů, kterými je popisujeme. Například boj o syntetické vs. přírodní parfémy škodí kurzu parfémů a jejich chápání veřejností. Protože v tisku a určitých kruzích dochází k rozsáhlému šíření strachu, hon na syntetiku získal na síle i mimo epistemiologický úhel pohledu. Jak napsal můj kolega Italo: "Dnes je možné v laboratoři vyvolat v určitých molekulách aspekty a pocity, které se nám líbí, což bychom s přírodními tóny nikdy nedokázali. Je také možné vytvářet vůně prostřednictvím vjemů, jako jsou sluneční tóny, světelné tóny, kovové tóny, minerální tóny, ledové tóny, ozónové tóny, vodní tóny a mnoho dalších nekonečných možností, které bychom si bez vědy nedokázali představit ani ve snu."

Někdy to bylo na začátku zavádějící. M7 pro YSL pod dohledem Toma Forda byla už od roku 2002 inzerována jako vůně na bázi oudhu, ceněného patologického sekretu stromu Aquillaria z Dálného východu (agarového dřeva), který bojuje proti houbě rostoucí v jeho kmeni. Skutečnost je však taková, že oudh, ačkoli byl po celý rok 2010 inzerován a vychvalován jako nová "it" ingredience, byl západním vynálezem plesnivého, zatuchlého akordu vytvořeného ze syntetických materiálů. Chytila se však jako požár. Najednou všichni chtěli oudh! Značku zaplavily a stále zaplavují vůně oudh a milovníci parfémů se často setkávají s debatami, čí oudh působí přirozeněji. Kolik z nich však mělo možnost přivonět si k pravým agarovým třískám a oleji vylučovanému z těch prvotřídních? Protože jako u všeho přírodního, i zde existuje několik tříd.

Koutsoudaki vnáší do diskuse o oudhu další aspekt: "Je to protiklad západní parfumerie. V arabských zemích je však ceněný, a proto společnosti zaměřené na tuto zeměpisnou oblast používají materiály oudh k dosažení tohoto cíle."

SOUČASNÉ A BUDOUCÍ TRENDY

Arabské vůně, nejnovější mánie mezi parfémovými TikTokery, se také rozvíjejí, veřejnost kupující parfémy po nich šílí. Částečně je to způsobeno pokračujícím trendem oudh, ale také trendem megavýbušných vůní, které ohlašují svou přítomnost na míle daleko. Vzhledem k tomu, že mainstreamové společnosti ztenčují svá složení, aby řešily regulační omezení týkající se materiálů (snížení procenta složek ve složení automaticky znamená snížení dráždivých materiálů), arabské vůně uspokojují poptávku po "bestiálním režimu", tj. bombastickém objemu, nekonečné výdrži.

Přílišná politická korektnost byla možná na škodu. Christina chápe potřebu změnit termín orientální vůně kvůli politické korektnosti, protože jí bylo vyčítáno, že do angličtiny vnáší rasistický podtext. Zajímavé je, že v jiných jazycích tomu tak není, což je dáno odlišným tvořením přídavného jména pro věci oproti názvu pro obyvatele pocházející z dané oblasti. Nahrazení výrazem "jantar" však podle Koutsoudakiho není úplně totéž.

Jantarové vůně jsou postaveny na labdanum a vanilce, často s akcenty balzámů a pryskyřičných tónů, a jde o užší termín, zatímco orientální vůně je terminologie s nabitým historickým významem, neboť znamenala transliteraci pařížské představy o tom, jak voní Dálný východ. Ne nutně realitu oněch míst, ale něco jako The Lover od Durasové, která je odrazem vzpomínek západní dívky na francouzskou Indočínu. To bylo specifické a zároveň to umožňovalo tvůrčí zásah.

Orientální vůně jsou silné od dob pandemie, uvádí Christina, i když jsou populární přinejmenším od dob Shalimaru, který je starý už sto let. A to se vysvětluje potřebou vzpoury, nejprve proti ekonomické krizi, pak že se permakrize setkala s Covidem-19 a vším, co následovalo na mezinárodní úrovni. Obracíme se k orientálním vůním, protože jsou silné a bohatě vonící, což nás ujišťuje, že stále existuje potěšení, které si můžeme vychutnat. Obracíme se k orientálním vůním, protože nám dávají pocit "rebelství" a vyjádření, protože se cítíme viděni, když nosíme něco tak silného a bohatého.

"Vychutnávání" mě přivádí k další otázce. Pokračují gurmánské vůně ve svém vzestupu mezi vkusem veřejnosti? Koutsoudaki je neoblomná: "V nejbližší době nezmizí. Gurmánské vůně jsou pro veřejnost uklidňující díky asociacím z dětství, které přinášejí."

Je logické, že dětství není plné zážitků se složitými uměleckými aspiracemi, sexuálními narážkami nebo sofistikovanými olfaktorickými profily, jako je oudh, beton, tabák latakia nebo zrající bedny s vínem a plíseň na hroznech. Je to mnohem jednodušší. Jsou to karamelové víry, ovocné koláče, nápoje s čokoládovou polevou, šlehačka na narozeninovém dortu. Takže gurmáni jsou méně sofistikovaní a příjemnější na viscerální úrovni. Proto budou i v příštích letech zaměstnávat velkou část představivosti veřejnosti. A skutečně, zprávy našeho týmu z Exsence říkají stále totéž.

Jednou z věcí, která se pro většinu lidí také mění, je to, jak během online diskurzu o parfémování zanikla představa charakteristické vůně. Kvůli nudě a neustálé infomovanosti si nyní lidé budují "šatník vůní". Ročně se na trh dostává ohromující počet vůní (v roce 2024 bude uvedeno téměř 7000 vůní), zatímco v 70. letech minulého století to bývala hrstka desítek ročně! Vzhledem k tomu, že je jich tolik nabízeno několika cestami (obchodní domy, e-shopy, lékárny/drogerie, concept shopy atd.), a vzhledem k tomu, že se o vůních stále více mluví na sociálních sítích, většina lidí si jich koupí několik (nebo mnoho) a každou z nich použije jen několikrát. Koncept charakteristické vůně tedy umírá.

A v neposlední řadě, co tvoří dobrý parfém?

DOSAŽENÍ KRÁSY A ÚCTY

Vždycky mě zajímá, jak parfuméři vnímají krásu z hlediska čichu. Koutsoudaki pojetí vůně Selene (SeΛene) pro Manos Gerakinis Parfums je dobrým příkladem toho, jak ji vnímá, ale přesto jsem se jí zeptala.

"Krása je v rovnováze a sladění. Například v Terre d' Hermès synergie citrusové vrchní nóty přesně ladí se základem a přináší nejlepší olfaktorické výsledky." Poukazuje také na to, že vytváří celek, obraz konceptu, vzbuzuje emoce, ale nakonec vytváří harmonii.

"A co juxtapoziční kompozice, jako Angel nebo Baccarat Rouge 540?" ptám se jí.

"Ty jsou také řemeslně zvládnuté," konstatuje Christina, protože materiály konceptu se tak silně střetávají. Sama jsem se nad protikladem ethy maltolu a evernilu v té druhé chvíli zamýšlela, tehdy to bylo docela neotřelé, teď se to stalo trendem. Stejně jako v případě Roosova mistrovského exempláře prvního; silné pačuli je postaveno proti trpkým ovocným a sladkým podtónům, ale nakonec... prostě to funguje!

Krása tedy může vycházet z rovnováhy a harmonie, klasického ideálu, ale úcta může pramenit z šoku a výjimečnosti, což je spíše barokní modus operandi. Ale to je možná téma na další článek. Zatím děkuji Koutsoudaki za vše, co mi poskytla, a doufám, že se ještě setkáme.