Lykke Brocard pro ženy

Jako kočka kolem zakysané smetany jsem rok chodila kolem levné vůně Brocard. A cena byla směšná a zdálo se mi, že se mi líbí..... Pokaždé jsem odcházela s myšlenkou - potřebuji ji?
Opravdu ji potřebuju: sovětské jahodové mýdlo v hrubém papírovém obalu (někde poblíž mokrých laviček v parku, šišek pod nohama, železných řetězů houpaček v kapkách deště)?
Znovu jsem proběhla kolem Nového úsvitu, neodolala jsem, znovu jsem k Lykke přičichla a s těžkým povzdechem ji odnesla k pokladně. Potřebuju - misku jahodové marmelády, skoro černé, s hořkostí, do marmelády spadla borová větvička, s jedlovými šiškami, rozmarýnem a pelyňkem. Pekelně přeslazený svařák byl vynesen z domu a vyklopen do sněhu (neptejte se, kde se berou jahody v zimě - prý se sbíraly pod sněhem, jako v japonské lidové pohádce)). Sníh okamžitě roztál na loňskou trávu a vůně jahodové marmelády se mísila s vůní hlíny. Tam, kde se na čerstvý sníh dostaly cákance marmelády, jsme ji nabrali kbelíkem, přinesli do vany, utopili v kbelíku několik kostek "jahodového" mýdla a do této našlehané pěny přidali kapku L'Interdit Eau de Parfum Givenchy.
Takový Frankenstein Brokarovič Givenchy.

Oblíbené. Zastínil mnoho lidí na mém stole. Spousta smrku, rozmarýnu, pelyňku a cedru najednou, velmi mnoho, a samozřejmě jahody v této smrkové bylinkové rondelce. A to vše krásně tančí ve vzduchu. Stezka je malá, ale je, až 4-5 hodin prý, a to od oblečení až po praní. Spotřeba je úsporná. Stačí jedno stříknutí, dvě jsou na úplně. Sousedům se vůně líbí, prý voní lesem a létem))))

U mě se objevila v srpnu. Byla zrovna vlna veder a začaly dlouhotrvající deště a mírné teploty. A od prvního stříknutí - jednoznačně láska. Pak se srpen změnil na září, pak přišel říjen, listopad, a my všichni jsme se nerozdě))))).
V lese je to pohádka. A kupodivu cítím svěžest, ale ne mořskou a vodní, ale jako kapky rosy na bylinkách ráno po mrazu, nebo po chladné deštivé noci vyjdete na zahradu a ten chlad se rozpouští ve vzduchu a příjemně chladí, není silný, ale je tam, to je to, co láká... Bez jahodové Lykke by zněla jinak a ne tak zajímavě.
Vůně je radostná, útulná a přirozená. Není městská. Procházky v lese, u řeky, čtení knihy na lavičce - potřebuje čistý vzduch a prostor.
Neobvyklá. Žádná chemie, jen klid, radost, příroda. Flakon je krásný a podle mého názoru velmi harmonický s vůní. Je taková - stačí jí naslouchat a ona vám o sobě řekne sama.

Velmi náročná vůně. Není kompotová, není popová, k mému štěstí není sladká, zajímavě se rozvíjí. Počáteční tóny jsou velmi jasné, výbušné, ve stylu fougére vůní, jahoda je trpká, rozmarýnová šťáva. A pak už cítím hrozny a dokonce mladé víno, základ je dřevitý, jako by víno bylo nalito do dřevěné sklenice. To znamená, že pro mě je vůně spíše hroznová než jahodová. A zároveň se nedá říct, že by to byla ovocná vůně, protože nepůsobí gurmánským dojmem, vůně je vážná, spíš má v mém vnímání blíž k ovocným chyprovým vůním.