Hibiscus Mahajád Maison Crivelli pro ženy a muže

Konečně jsem ji mohla vyzkoušet, a to v klidu, jak to mám ráda, na vlastní kůži a bez dalších čichových rušivých vlivů.

Zpočátku mě to hrozně fackovalo. Poprvé v životě jsem vydala zvuk, jako by mě bolelo, když jsem ji ucítila. Bylo to tak strašné, že bych dokonce řekl, že to bolelo.

Musím přiznat, že se to během několika vteřin uklidnilo a začaly se ozývat mnohem příjemnější věci.
Chápu srovnání s Delinou Exclusif. Nejsou stejné, ale je v tom mrknutí oka. Buďme upřímní, má to zmást milovníky Deliny, není to náhodná podobnost (a ano, parfumér je stejný, nechybí mi ani jeden). Má však něco, co Delina nemá. Nechutně-chuťový nádech, který mě nutí debatovat mezi láskou a nenávistí, ale který jí dodává jistou tajemnost. Je to něco divně zeleného, představuji si, že je to pikantní máta (dům netvrdí, že máta je pikantní, je to jako papričky Padrón, nebo tak něco), protože tady když místo máty přidáte pačuli... překvapení! Sladký růžový parfém, jakých jsou na trhu tisíce, no tak, to je nuda.

Jedna věc se mi na ní ale líbí. Chybí jí kyselost. Delina má nádech kyselosti z (zatraceného) liči. Tady kyselost není, je tu trochu cítit koza (z typického koženého batohu, který si koupíte v hippie stánku a který má i po dvaceti letech ten charakteristický pach, znáte to), ale je to lehké, nepanikařme. I tenhle tón mi přijde nechutně chutný.

Výborný výkon, sype se čím dál víc, ještě nějakou dobu tu bude. Směšná cena (drahého quidiciru).

Sečteno a podtrženo.

- Pokud máte rádi Delinu Exclusif, bude se vám líbit.
- Je to ošklivá verze, ale originálnější.
- V podstatě je to Delina s něčím zeleným a kozím.
- Zavoní vám i ve Wisconsinu, komentáře zaručeny, všeho druhu.
- Za něco málo víc než 50 ml této si můžete koupit 100 ml Deliny Exclusif.
- Nemyslím si, že je to unisex, ale jsem už starší a za mých časů muži voněli divoce po dovádění v borovém lese, nebo tak nějak.

Tolik hype, tolik hype, meh.

Mimochodem, čím víc času ubíhá, tím víc vypadá jako Delina. Je to její ošklivá sestra.

Edit: Na konci, když chudák umírá, což bylo mimochodem dřív, než se čekalo, to hodně smrdí vanilkou. Pěkné. A taky šimpanz.

@malasnotas na Instragramu

Vzala jsem si Hibiscus, protože Quentin Bisch je jeden z mých nejoblíbenějších parfémářů. Svěží, beztížná, květinová, aromatická, bílo-ovocná, překvapivá, originální - to jsou přívlastky, které si s jeho kompozicemi spojuji.

Hibiscus Mahajád začíná sladkou průzračnou vůní broskví a liči uchovaných vcelku ve skleněné nádobě, podávaných k lehké tropické snídani pod širým nebem. Mimochodem, nejsou zde uvedeny, ale slyším je dokonale, stejně jako vůni zralého manga z Kanárských ostrovů. Vanilka, ambrette a máta jsou cítit velmi slabě. Je možné, že jsou ve složení přítomny proto, aby dodaly ovocný nádech růži než samy o sobě.

Po snídani nás čeká procházka za slunečného, mírně chladnějšího rána alejemi ibišků a damašských růží. Právě ibišek a růže se stávají středními tóny. K nim se připojují listy rybízu a máta. Vůně tak dlouho přetrvává a... potěší a potěší a potěší, třpytí se a hraje si v dlouhé stopě tónů tropického ovoce, opět nedeklarovaných. Přesně v tuto chvíli se mi mohou vybavit vůně Erba Pura a Explicite. Všechny tyto tři parfémy jsou naprosto odlišné, nemají nic společného, ale přesto se takové asociace konají, i když rychle vzplanou a rychle zmizí.

V základu vychází kůže a skořice. Vůně zůstává květinově-ovocná, tropická, překvapivě elegantní a smyslná. Pro mě je Hibiscos Mahajád denní parfém, stejně jako většina parfémů Quentin Bisch. V pět nebo šest hodin večer se rozcházíme za účelem dalšího setkání zítra ráno. Výdrž Hibiscosu by vydržela mnohem déle, ale večer už chci hýření a rozhořčení, moje duše si žádá těžkou parfémovou artilerii, a to je jediný důvod, proč se převlékám do oudů/zvířat/tinktur a pryskyřic.

V tomto parfému nevidím žádné "ALE", natož pak obušky a celofány. Prostě ANO! ANO a ANO!