Pomegranate Noir Jo Malone London pro ženy a muže

Neuvěřitelný, netradiční parfém. Kdo neměl možnost vyzkoušet ho v obchodě kvůli omezené distribuci, může zajít do prodejny Camicado a vyzkoušet ho. Můžete zajít do prodejny Camicado a vyzkoušet pokojovou vůni Pomegranate & Clove - je to prakticky stejná vůně. Tak moc, že jsem si poprvé koupila pokojovou vůni a zamilovala se do ní natolik, že mě poznámky na obalu přivedly k MALONE.

Toto unisexové stvoření je štiplavé, camphorous a přehnaně balzamické, stařecké, vzácnější než zelený pes, kontroverzní a možná ošklivé z pohledu více než jednoho. Neobvykle mě však velmi baví a vzbuzuje všechny mé sympatie.

Jeho začátek ze zelenkavého melounu a granátového jablka, posypaný rebarborou, působil svěže, tekutě a lehce džunglově. Maliny ani švestky jsem nezaznamenala. Ve střední fázi se dřevité a balzamické akordy dostávají přímo do popředí a dominují až do jejího vysychání a závěru, přičemž květinové tóny zůstávají v limbu, který jsem sotva vnímala. Přesouvá se do upřímně řečeno cizího území, kafrovitého ovzduší (cítím pepř, gaiakové dřevo a pačuli) a molových dřev s kyselým nádechem staré truhly (hřebíček a kadidlo, také cítím). Každý, kdo viděl kusy nábytku z počátku 20. století v domech svých prarodičů nebo ve starožitnictvích, si dokáže představit, o čem mluvím. Z tohoto důvodu k němu dokonce cítím určitou něhu. Svou balzamickou kvalitou mi připomíná Perles de Lalique, ale ten mi připadá chladnější a aseptičtější.

Nikdy mě nepřestane udivovat, jak přesné mohou být některé duplikáty Miltona Lloyda. Ano, Milton Lloyd má granátové jablko Noir s názvem Melody. Předpokládám, že se pro výběr názvu uchýlili k nějaké fonetické podobnosti s "Malone", protože sémanticky to jde jako svatý se dvěma pistolemi (obojí může být všechno, jen ne melodické). Podobnost mezi nimi je vynikající, i když nízká až dobrá, protože i když minimální, rozdíly tu jsou. Svrchní tóny Melody jsou sladší, cítím v nich maliny a ty se vyvinou v pižmovou růži, než se objeví základní tóny a dřevitost, která tuto vůni definuje, a která je v případě Melody výraznější a méně jemná a hedvábná než u Pomegranate Noir, ale je velmi zdařilá.

Za tu cenu bych si něco tak riskantního jako Pomegranate Noir nekoupila a ani provedení není nijak oslnivé. Pokud má někdo chuť nosit něco zvláštního a vyzvat hypofýzu zbytku světa, je to ideální. Mně se však nelíbí a její akordy, byť rozladěné, mi připadají rozpustilé a rošťácké. Beverley Bayneová s tím svým skřítkovským obličejem vypadá jako Stravinskij parfumerie, který by šel na trh s establishmentem (a trochu provokoval...) a riskoval kritiku a hecování. Její Pomegranate Noir mi připadá jako olfaktorický Pták Ohnivák, s ostrými fragmenty, ale i krásnými a stylizovanými. Už jen za svou kreativitu a odvahu si zaslouží veškerou mou úctu.

Nejprve musím říct, že nesnáším sladké vůně, nesnáším je, dělá se mi z nich špatně a bolí mě z nich hlava, své útočiště jsem našla v unisex parfémech. S tímto parfémem jsem velmi spokojená, protože je velmi kořeněný, ale zachovává si svěžest a velmi elegantní sladkost, nejvíce je na mně patrný hřebíček a mátová svěžest. Vůbec si ji nespojuji s vánočními svátky, možná proto, že u nás vánoční punč voní po jablku se skořicí a ne po granátovém jablku s hřebíčkem.

Z květinových tónů má podle mě jen jasmín velmi vzdálenou přítomnost, jako když se procházíte v noci a vane jasmínový vánek, ale nedokážete odhalit, odkud přichází. Má velmi jemnou sladkost, díky které je vyzrálejší a více sexy než drtivá většina unisex parfémů, které znám.

Jediné, co mě zklamalo, je to, že stejně jako všechny kolínské vody Jo Malone je vůně velmi intimní, tento parfém na mně cítili jen dva lidé, protože jsem ho právě aplikovala. Moje neteř mi řekla, že voní po bylinkách, a kamarádka mi řekla, že jí otevřela plíce a cítila se jako po zásahu eukalyptem nebo mátou, což přičítám rebarboře, hřebíčku a pepři.

Nevadí mi, že neprocházím životem a neutápím všechny svými parfémy, protože se mi ze všeho dělá špatně a bolí mě hlava, takže se snažím nedělat to samé ostatním. Přesto bych zabíjela pro koncentraci parfémové vody, které se určitě nikdy nedočkám. Bohužel jsem se stala otrokem parfémů Jo Malone, mám pocit, že všechno ostatní ve srovnání s nimi voní tak nevkusně, staromódně a synteticky.

Magický filtr, cesta časem, tajemný výtvor předků. Krásná a překvapivá, tato vůně od Jo Malone, která ani ve svých snadno nositelných kreacích není nikdy banální. V tomto případě nejde o nic jednoduchého, dýchá z ní život, to splynutí, které nastává mezi člověkem a jeho věcmi, soubor vůní, které obklopují domov, výsledek chutí, voleb, něco osobního. Tento parfém je zde osobní, a aby ho Malone přivedl na svět, využívá nos, který mi není znám, ale o němž zjišťuji, že se podílel na několika Clive Christian: nos ženy jménem Beverley Bayne. Granátové jablko Noir je kořeněné, dřevité a ovocné, je inspirováno dobami dávno minulými vzhledem k rozmachu, který tato doba nabrala, přesto je to parfém umně navržený tak, aby žil v přítomnosti, disponuje pozoruhodnou rovnováhou mezi tóny, které se obtížně používají a jejichž výkon může vybočit z kurzu. Na mé kůži je velkolepá, navzdory síle koření a dřev je mazlivá, samozřejmě asertivní, ale uklidňující a zároveň svůdná. Tóny červeného ovoce jsou použity mimořádným způsobem, vůně je temná a hluboká, ale nikdy se nestává temnou, její povaha je přívětivá.

Ve starých zemědělských usedlostech bylo téměř vždy granátové jablko, aby bylo vzhledem k jeho pomalému dozrávání v pozdním podzimu ovoce k jídlu. I dnes je považováno za talisman pro štěstí a jeho červené plody v pokrmech symbolizují přání prosperity. Moji prarodiče ho měli a ta vůně ve mně probouzí představu stromu opřeného o kamennou zeď, vzpomínku na zásuvky s kořením, dřevo prosycené vůní koření, především hřebíčku, s jeho plnou silou tepla, které působilo proti vlhku kamenných výklenků a chladu severu. Připomíná mi to svařené víno a blízkost, vůni prostého života, který je bohatší, než si člověk dokáže představit.

Vidím, že spousta lidí má pocit, že je to vánoční vůně, ale pro mě je to říjnová vůně. Venku v lese, suché listí pod nohama, chladný, ale ne studený vzduch, sklizené ovoce, kořeněný čaj. Možná trocha vlhkosti jako půda navlhlá lehkým deštěm. Dobrá kombinace svěžího a suchého, se sladkým a trochu slunečným. Připomíná mi loveckou sezónu v lese.

Když nosím granátové jablko Noir, cítím sytě červené kořeněné svařené víno se spoustou hřebíčku, je to hřejivé a příjemné, jako měkký kašmírový svetr. Když už mluvíme o kašmíru, v této kompozici najdeme geniální využití kašmeranu, který se krásně snoubí s akordy hřebíčku a dušeného ovoce a dodává nádherný, chlupatý, pižmový, dřevitý suchý nádech.

Na kůži mi tančí vize cukrových švestek, je tu dojem jahodovo-rebarborového koláče, kužel kadidla z cedrového dřeva, který naladí na roční období, přičemž jeho kouřovost má v srdci na svědomí guajakové dřevo (nežili jste, dokud jste necítili extrakci guajakového dřeva v surové podobě). Samotný tón granátového jablka, sladký a zároveň trpký, dodává na kvalitě také vánočnímu punči, jeho pravdivost připomíná spíše brusinkový tón než cokoli jiného. Připomíná mi také sytě karmínové svíčky z bobulí, sváteční tradici v Nové Anglii. Bayberry (Myrica gale, hovorově také známá jako bahenní myrta nebo sladká vichřice) má voňavé, peprné bobule, které mnohým v USA okamžitě připomenou vánoční čas.

Dnes mám konečně sváteční náladu a nosím granátové jablko noir. Vše je klidné, vše je jasné.

Silně peprné a balzamické, ale zároveň hřejivě zahalující a vzdušné.
Hodí se také k vrstvení.
Lze tvarovat.
Šíleně ho miluju 🖤
Hřebíčková černá.

Pro zájemce: Primark má kolekci inspirovanou některými vůněmi jo malone. Ta podoba a provedení je opravdu ohromující.
Najdete tam granátové jablko a černý čaj, což je věrná dvojnice, a to ve všech ohledech, granátového jablka noir.
Velmi zajímavá je také růžová oud. Oud může být opravdu slyšet....

Takhle voní můj dům. Neustále si kupuji všechny koupelnové a domácí potřeby s touto vůní. Fanatismus. Ale nepoužívám ji často, protože si na ni někdo na rameni lebedí a někdo má nepříjemné poznámky o lécích. Pro mě je to meditativní a kontemplativní vůně, přemýšlivý introvert, pomáhá mi odpočívat a pak se sebrat a běžet dál. Ráda ji nosím, když si potřebuji označit svůj osobní prostor a udržet si odstup, když se nechci líbit. Slupka granátového jablka, dužina granátového jablka + kalifornský Zinfandel. Ne každý ji bude umět nosit, ale nedá se na ni zapomenout. S podobnými vůněmi jsem se ještě nesetkala.

Byla jsem obdarována 50ml lahvičkou.
Na začátek mi vůbec nevoní po granátovém jablku, nevím, jestli je to mým ph, ale vůně této kolínské má do vůně tohoto vzácného ovoce daleko.
Voní jako směs mezi hřebíčkem, kadidlem, korkem z láhve vína a trochou dřevité vůně.
Zvedá se mi z ní žaludek (nic proti nikomu), ale přesně to se mi dělo, když jsem ji ochutnávala.
Určitě ji dám pryč, už 3 dny se jí snažím dát šanci a nakonec se mi z ní udělá špatně.
Nedoporučuji kupovat naslepo a bez vyzkoušení.
Vidím v ní spíš mužský než ženský charakter.
Dle mého názoru je to jedna z nejhorších a nejošklivějších vůní Jo Malone.

Úžasný parfém, ale měl by se používat střídmě, je velmi silný a výborně drží! Dřevitá, koření je cítit až moc, hodně hřebíčku a pepře, sladkost jsem moc necítila, to je na můj čich! Nepřišla mi ostrá, definovala bych ji jako mužnou, koupila jsem si ji, aniž bych o ní věděla, a nelituji toho, protože kvalita Jo Malone je nezpochybnitelná, ale doporučuji se před koupí informovat!

tento temný parfém s ovocem a kořením, který směřuje k dřevitým vůním, je dobrý. spojení počátečních štiplavých tónů granátového jablka a hřebíčku je pro mě velmi originální. čichová pyramida, jak už to někdy bývá, zmiňuje nespočet nesourodých složek, ale můj nos vnímá pouze dojem rebarbory a pryskyřice, a pak dospěje k velmi dřevitému základu. je to kolínská, která není svěží, ale gotická a má střední výdrž. vůbec není špatná!

Páni, Nelly! To mi proběhlo hlavou, jakmile jsem ji ucítila na kůži, nebo, jak se u nás říká, ôa, Maiado! Je to velmi léčivá vůně kafru, vlastně Vick Vaporub. V tu chvíli jsem si myslel, že si budeme rozumět. A opravdu jsme si rozuměli, protože po vší té statečnosti, kterou ... je pořád naštvaný! Byla tam skvělá ovocná vůně, ale bez cukru, a švestka a rebarbora se na mé kůži vyjímaly v celé své kráse. Kafr nedovolil švestce, aby to celé osladila, a rebarbora vydávala tu alkoholickou vůni vína, kterou miluje každý piják, chci říct milovník lahví. Ve směsi bylo i další čerstvé ovoce, ale vždycky zaostávalo za těmito třemi tóny - kafrem, švestkou a rebarborou. Zastavili jste se u toho? Čekáte, čas plyne a pak se objeví dřevitá, pryskyřičná, hřebíčkem kořeněná vůně, která nabírá na síle. Je to trochu ostré, že? Velmi pěkné. Píše se tam, že jsou tam květiny, ale já si myslím, že si dávají šlofíka v pozadí a ani si neuvědomují, že vystupují dopředu. Hned na konci se trochu zkrotí jantarem/muškátem, ale nepolevuje, pořád to nakopne, když to nejméně čekáte.
Takhle končí asi po 8 hodinách nošení, což je na Jo Malone docela slušné, i když upozorňuji, že Jos Malones na mně dobře drží, což se o mnoha lidech říct nedá, ti by si mohli myslet, že si místo parfému koupili lahvičku minerálky. Výstřik je slabý, ale znatelný, díky bohu, protože kdyby byla všechna ta aromatická látka silná, spoustu lidí by to donutilo ke kašli, nemluvě o nevyhnutelné otázce "Máš ztuhlý krk? Proč máš na krku ten kafr?".
Doporučuji to? Ano, doporučuji. Ale myslím, že byste si ho měli před koupí raději vyzkoušet, abyste se ujistili, že jízdu na Nelly zvládnete.

V pondělí odpoledne mi zemřela maminka. V úterý jsem si vzala volno z práce a nevěděla jsem, co si počít... tak jsem šla nakupovat/čichat k parfémům jen tak pro potěšení. Nakonec jsem si s prodavačem u pultu Jo Malone povídala aspoň dvacet minut. Dal mi vzorky snad 8-9 parfémů a nějaký krém s vůní grapefruitu (spíš tělové máslo, hodně krémové). Říkal, že nejlepší je dát si na kůži před nastříkáním parfému nějaké mléko nebo krém. Pokud je pokožka hydratovaná, parfém má na čem ulpět a déle vydrží. Pokud je pokožka jen suchá, parfém se vypaří a rychleji zmizí. (Tohle jsem nevěděla, tak se o to dělím...) Ten večer před spaním jsem se namazala grapefruitovým krémem a nastříkala na něj granátové jablko noir. Udělala jsem si šálek čaje a lehla si do postele, abych si před spaním četla. Vůně se mi líbila - je v ní nádech něčeho skořicového, trochu jako ty voňavé větvičky, které se prodávají o svátcích, ale jemnější, a mísí se s ovocným, průzračným tónem granátového jablka. Na granátové jablko jsem nastříkala trochu grapefruitové vůně a ta dodala příjemnou jiskru citrusů - voněla čistě a kořeněně a velmi příjemně a připomněla mi minulé svátky s maminkou. Díky tomu a flanelové noční košili a čaji s mlékem jsem se cítila příjemně a útulně.

Luxusní, svěží, sladká i hořká - sladkost šťávy ze zralých granátových jablek, trpkost kůry, chuť divokých malin, dužina švestek, kyselost rebarborových stonků, ostrost hřebíčku, vůně cedru a jemná palčivost pepře - to vše v něm je, a spojuje se v překvapivě harmonickou, jasnou, nezapomenutelnou vůni, mohu-li to tak říci - "vypouklou", jako vytesanou na kameni, kdy jsou všechny vzory cítit najednou, v jediné kompozici, a přitom - při bližším pohledu (v případě vůně - vonící:))) - začnete v půvabných kudrlinkách rozeznávat: tahle kudrlinka je vlastně lilie a tahle růže a tahle břečťanový list..... ale jsou tak umně vetknuty do ornamentu......
Líbí se mi na něm, že působí přirozeně. Existuje jen velmi málo malinových vůní, které voní přirozeně. A tahle - no, úplně přirozená. Jako živá!
Nepochybně - mistrovské dílo.

Miluju to!) ^_^

Ano, šťáva z granátového jablka (balená, ne čerstvá) je na mě opravdu trpká a hořká, dokonce cítím na jazyku a zubech svíravou chuť z té chuti. A ano, něco z *směsi na kašel* (Meankitty) je na mě také, což je pro mě plus a moc mi chutná! Dokonce je v této směsi přítomno i něco mátového).

V létě v horku dávala smrkovou a melounovou svěžest, teď je to spíš směs-balzamiková a čarodějnická, takový lektvar z tajné receptury. Hřebíček, olibanum, opoponax a guajakové dřevo - ano, to jsou ty, které dodávají hutnost + pepř.
Ano, ve vůni je něco mužského, ale to mě neděsí, protože je v ní i něco ženského! heh) Fascinuje svou originalitou a neotřelostí zvuku, co si budeme povídat o pohlaví, věku a tak.....

Když ji nosím (snažím se to dělat méně často, jako takový *dárek* sobě - den v Black Garnet) - tak mě překvapuje, prozrazuje/prozrazuje a zároveň tak příjemně překvapuje svými změnami, hrou, jiskřením a smrští různých tónů. Nevyjádřitelné!
A teď mě vůně provedla labyrintem vzpomínek......
Nejspíš mi připomíná něco z mého hlubokého a vzdáleného dětství, co přesně - to už v paměti nevyhrabu, protože vůně mě unáší *do sebe* (odešla jsem do sebe. Nebudu brzy zpátky ;)), *zasekávám se* v tom naslouchání a fascinovaně pozoruji tóny - aniž bych cokoli kolem sebe viděla a slyšela.... Možná nějaké léky-mixy ze starožitné dřevěné *lékárny* v oddělení historických skříní z mého dětství.....

láska <3