Hypnotic Poison Dior pro ženy

Milujem... Pred veľa naozaj veľa rokmi som ho dostala ako darček a vznikla láska. Nie som úplne verná - odbieham vyskúšať aj iné vône, ale vždy sa vraciam. Je krásne hrejivý, zvodný, zmyselný ... Milujem

Tohle je láska . Vanilková koupel na celý den . Za mě velmi sofistikovaný , elegantní a zároveň slušně neslušný. Vydrž je neskutečně dlouhá . Muj velký favorit na večerní společenské akce . Pokud bych si šla sednout na bar a házet očkem po krasavcích, byl by okolo mě opar přesně téhle božské záležitosti . Pokud nemáte v oblibě vanilku, tenhle boží dar nebude nic pro vás 😉
Určitě pořídím znova .

Krásná a zajímavá Milla Jovovich s červeným flakonem parfému ve tvaru srdce na hřbetu ruky. Vypadalo to jako malé pulzující srdíčko vytržené čarodějnicí s drápovitými nehty. ...A jaká vůně z toho srdce vycházela... Kouzlo Lásky, dojemná věc. Nemám slov, abych popsala, čím pro mě Hypnotický jed byl, od prvního okamžiku, kdy jsem ho spatřila a mé smysly ho vnímaly. Byla tuhá zima ve škole, moje třída se choulila kolem topení, aby nám bylo teplo ve třídě s vlhkými inkrustacemi na stěnách. Moje spolužačka ze třetího ročníku střední školy Marilena, ta, která měla nos na lanýže a která byla na výletě pro parfém "Indecent" Alberta Tomby, jímž se koupal můj italský učitel po třicítce, ke mně přistoupila a nadšeně řekla: "Musím ti dát pocítit něco nového!" a přitom mi ukazovala vzorek nové vůně od Diora.
Pane*... Neřeknu vám, co jsem cítila, jakmile jsem jen přiložila nosní dírky k otvoru ve vzorku... Nikdy jsem nic takového necítila! Bylo to jako blesk přímo do mozku, něco z vesmíru pro nás šestnáctileté s deníkem Wolf Albert nebo Onyx, pro nás holky s rovnátky na zubech, které považovaly za deodoranty Impulse nebo unisex parfémy Intesa, nanejvýš různé Romy Laury Biagiotti nebo deset let staré Atkinsony ukradené mamince. Ten den pro mě znamenal začátek posedlosti, zlom mezi dětstvím parfémů k prvnímu přijímání a dospíváním parfémů jako zbraně hromadného ničení nebo vyhlazování prvních zamilování po večerech u kamarádek. S tím parfémem bylo nemožné si ho nevšimnout, bylo to něco, co jsem nikdy předtím necítila, dusivé jako sevření hada, ale lehké jako poryv větru večer, facka a pohlazení zároveň, sladkost a zvrácenost. Kouzlo, možná i trochu otrávené mandle.
Můj HP, po chvíli a rozloučení se s pěknou těžkou notou staré liry, jsem to pochopil. A pořád mám ten čarodějnický lektvar, který se mi vejde do dlaně... v malém červeném srdíčku, zpola plném a uvnitř skříňky, hrdě střeženém jako relikvie za všech těch skoro třiadvacet let vzestupů a pádů mezi mnou a jím, který se zamiloval na první šňupnutí a pak... a pak... jsme se museli podvolit ph mé kůže, která s ním nebyla zrovna v souladu. Tu a tam ho zaslechnu někde poblíž, ne tak často, jako tomu bylo v době jeho vzniku a v prvních letech po něm... tak přehnaně a tak nedoceněný, živený bez zábran, až ztratil své divoké kouzlo. Láska bezpochyby, ale z těch lásek, které potkáte znovu po letech a donutí vás říct si "já byl někdo jiný".

Jsem muž a Hypnotic Poison je už nějakou dobu můj podpis.
Setkání bylo náhodné, moje žena už neměla na předloktí místo, tak jsem to vyzkoušel na sobě.
Z parfumerie jsme odcházeli se všemi třemi velikostmi.
V kufříku mám 30 ml, doma 50 ml a v kanceláři 100 ml velký flakon, protože ten používám nejčastěji.
Ráda mám tuto hořkou mandli namočenou v santalovém dřevě stále u sebe. Moje pleť ji pohlcuje a k lidem kolem mě se jí dostane jen velmi málo. Vím, že mnoho lidí ji nesnáší.
Doporučuji ji hlavně v létě, v horku se rychle vypaří a na pleti zůstane jen dobrá, mastková aura a dokonce i trochu alkoholu.
Moje žena ho miluje, já také.

Osm let... Mít tuto vůni na kůži. Když mi bylo šestnáct, ucítila jsem ji na své šéfové, když přišla, podle vůně jsem poznala, že... A nechala mě v úžasu, vypadala jako bohyně. Jednou jsem chtěla být jako ona. Loni jsem si koupila Alien, v naději, že vyjádří, kdo jsem dnes, ale necítila jsem spojení. Prodala jsem ji a nakonec jsem nosila různé parfémy, narcisy, chloe, cavalli, organzu, a nic mi nedalo pocit, že jsem to já.
Pak jsem si vzpomněla na HP. Je přesně taková, jak ji popsaly moje kolegyně, vanilka, mandle a kokos, ale má v sobě tajemství a pro mě má význam. Tento parfém se stane mým podpisem.

Mohla jsem ho vyzkoušet díky vzorku, který mi dala společnost MAIORI, asi deset let zpátky.

HYPNOTIC POISON DE DIOR: krémový parfém.

Je tak krémová, tak neokoukaná, že působí jako Guerlain z doby, kdy Guerlainade ještě něco znamenala.
Když Jacques Guerlain vytvořil guerlinádu jako běžný základ parfému pro některé své výtvory, dal těmto parfémovaným klenotům budoárovou, pudrovou, krémovou, smyslnou a opojnou tonalitu: kosatec, vanilka, růže, lipový květ, fazole tonka, bergamot, jasmín ..... a ještě nějaké další tajemství, které zatím nebylo odhaleno.

Nuže, tento HYPNOTHYPNOTIC POISON (tolik odlišný od původního POISONU) všechny tyto složky obsahuje; ať už jsou deklarovány v popisné kartě, nebo ne.

Spojte tento nebeský akord s obláčkem medových mandlí, vzácným pižmem a akordem santalového dřeva jako z nejvýznačnější směsi Virginia Blend a získáte sladce hypnotickou, stylově orientální vůni s naprosto návykovou narkotickou silou.

Od chvíle, kdy jsem si nanesla několik kapek na levou ruku, jsem nebyla schopná přestat ji znovu a znovu cítit.
Těžko se mi píše tato recenze, protože můj nos trvá na tom, že neopustí mou paži a neúnavně čichá, dokud nedosáhne anoxie, orgasmické a paroxysmální petite mort, a nepropadne se do zlaté propasti vanilky a kosatce, což jsou sice tóny, které mám vždycky ráda, ale v tomto případě mě přivádějí do ztráty smyslů.

Nedá se ani říct, že by byl předchůdcem nebo vizionářem gurmánství. A už vůbec ne ovocných vůní.
HYPNOTIC POISON je jiná liga.
Je sladký, ale ne vtíravý; je zahalující, ale ne vyvolávající bolest hlavy; je jedlý, ale ne vtíravý; je smyslný, ale ne obyčejný; je jemný, ale ne sentimentální; je ženský, ale ne barbínovský.

Za vším stojí Annick Menardo. Stejně jako ona stojí za Jaipur Homme, Black by Bvlgari, Potion Dsquared2, Kokorico, tolika Lolitas Lempickas ......

HYPNOTIC POISON je parfém pro smyslné, něžné, ohnivé, tolerantní, mateřské, nezávislé, tajemné, zasněné, romantické, inteligentní, sebevědomé, dermální ženy.

Jsem velmi ohromen! Nikdy jsem nebyla fanouškem tohoto parfému, vždycky jsem ho považovala za hrubý, neohrabaný a nadužívaný. No a když pominu difúzi, uvědomila jsem si, že ve skutečnosti tyto dojmy nesouvisely ani tak s HP, jako spíš s jeho nestřídmým a neuváženým používáním některými lidmi. Určitě vás rozesměje, že jsem se rozhodla koupit si malou lahvičku poté, co jsem dostala malý vzorek jako dárek, který jsem používala večer před spaním, protože mi dokázal pomoci usnout v období velkého stresu. Věřím, že její hřejivé a obklopující čichové tóny v tom skutečně hodně pomáhají. Zbytečné o nich mluvit, jako o známém milníku komerční parfumerie musím nicméně poznamenat, že současné složení se mi zdá mnohem jemnější než před několika lety. Každopádně na sobě musím říct, že je velmi jemná, a upozornili mě na to i ti, kteří ji znají. "Jak je možné, že je na vás HP tak lehký?" "Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne. Záhady pH pleti! Jak už bylo řečeno, i mě tato zvláštnost velmi překvapila! Ale jsem naprosto nadšená! Dokonalé mazlení! Člověk si to občas rozmyslí, že?

Nejdřív bych chtěla říct, jak moc ráda čtu všechny recenze na hypnotický jed. Všechny jste tuto vůni tak výstižně popsaly. Kdybych si měla vybrat podpis, byla by to tato. (To už jsem asi řekla o všech svých "láskách", ale u téhle to myslím vážně).

To, čím pro mě tato vůně vyniká, je naprostá hloubka vůně. Právě teď mám na sobě Mon Guerlain, a i když se mi líbí, toužím po hypnotickém posionu. Chybí mi, že HP nemá žádné ostré hrany ani vysoké tóny. Parfém, který mám právě na sobě, má "vysoké" tóny. HP je nízký nízký po celou dobu. Není na něm nic ostrého ani vysokého. Díky tomu vytváří iluzi, že je to kožní vůně, a předstírá, že se nepromítá. V důsledku toho se mi někdy stává, že díky absenci vysokých tónů "proletí pod radarem" mého nosu, ale pak, šup! Když to přeženete, vplíží se k vám a snaží se vás udusit.

Tento parfém je jedinečný, protože většina gurmánských vůní je sladká "díky" těm vysokým, ovocným, sladkým tónům. Tento dokáže být sladký, ale ani vzdáleně nevoní po cukrovinkách. Je hluboká, a to je asi jeden z důvodů, proč má tu nejasně gotickou pověst, přestože je to gourmand. Je to také parfém kontrastů. Vím, že jste to vy, milí lidé, říkali už mnohokrát, ale stojí za to to zopakovat. Flakon je otrávené jablko ze Sněhurky. Díky vanilce, kokosu a nádechu hlubokého ovoce je jedlá. Ale mandle, přesněji řečeno kyanid z mandlí, ho činí nebezpečným a smrtícím. Sbíhají se vám po něm sliny, ale v případě konzumace by vás zabilo. Je to dokonalé a kouzelné spojení. Tuhle věc miluju nade vše.

Hypnotická vůně, která muže okouzlí!

Tato vůně není polovičatá. Její omamná, žádostivá vůně s jemnou delikátností smyslnosti působí přímo na naše smysly.

Hypnotic Poison se zrodila na konci 90. let, kdy byla v módě sexualita, orientálnost a futuristický nádech, což je jasně vidět v první televizní reklamě i v konceptu image. Annick Menardo neměla slitování, když šlo o vytvoření vůně, která by tyto charakteristiky spojila a hypnotizovala ty, kteří ji vyzkouší. Vytvořila tak vůni, která má tu čest být na stejné úrovni jako první Poison, což se ostatním nikdy nepodařilo.

Nenechte se mýlit, nejedná se o obyčejný vanilkový parfém. Vanilkový tón, který ovládá tuto okouzlující, je zvrácený, temný, s likérovými odstíny. Nejzajímavější je však dokonalé spojení santalového dřeva, kokosu a mandlí, které jí dodávají onen krémový, sametový, povzbuzující a velmi erotický pocit. Přidává také tóny pižma a orientálního koření, které tuto představu ještě umocňují.

Tato kráska brzy oslaví 20 let a naštěstí byla v průběhu let velmi dobře přeformulována, některé věci změnila, ale vždy se formovala tím nejlepším způsobem, aniž by ztratila intenzivní kouzlo, které na nás vrhá.

Před dvěma lety jsem napsal recenzi, jak se mi HP nelíbí...

No, teď to škrtněte. HP si nevybíráte, on si vybírá vás!

Poprvé mi ho doporučila těhotná prodavačka (děkuji!) a říkala, že voní jako lahodný narozeninový dort! Tak jsem se nastříkala, a jo, byl to dort, dobře, ale proč proboha chcete vonět jako dort? Aby vás mohli sníst zaživa? Na zdraví!

Tak jsem si dlouho myslela, že HP je to nejhorší, co si na sebe můžu dát. Jednou jsem při nakupování v obchodním domě našla v tašce zatracený vzorek HP (děkuju paní od přepážky Dior) a začala jsem ho nosit s sebou a stříkat jím kamarádky, protože mi to přišlo vtipné, ok? Nikomu z mých přátel se to nelíbilo, říkali, že "ta vůně jim způsobila mini záchvat paniky".

V jednu chvíli jsem začala HP stříkat i na sebe. Nevím, proč jsem to dělala, když jsem ho tak nenáviděla. Malá lahvička mi vydržela tak dlouho, až nakonec došla. Nevěděla jsem to, dokud jsem jednou nenakupovala v obchodním centru a všem neřekla, že potřebuju na záchod, zatímco ve skutečnosti jsem běžela k pultu Dior, abych si HP nastříkala. Prostě jsem cítila, že potřebuju ten nával sladkosti do nosu, abych mohla pokračovat! Je to, jako když máte za sebou dlouhý let a netrpělivě čekáte na první cigaretu, jakmile vystoupíte z letadla. Byla jsem ze sebe tak zklamaná, když jsem si konečně koupila lahvičku. Myslíte, že jsem se otrávila hypnotikem?

Někdy zírám na svou láhev HP a říkám si, ty zlý hajzlíku.
A láhev mi to vítězoslavně oplácí.

Spálený kříž? Oběť v opuštěném chrámu? Opuštěná křižovatka v noci? Podepsal bys to krví, prosím?

Ne, nic z toho se nestalo :)

Moje dohoda s ďáblem se odehrála ve vagonu metra na lince Kalužsko-Rižskaja za jasného dubnového dne roku 1998.

Oblečené, jak se na pokročilé teenagery sluší a patří, v ošoupaných džínách a tričkách Metallica, zabalené až po uši v šátcích, cinkajících odznáčcích a odznáčcích, jsme s mým nejlepším kamarádem jely vyrazit do rockového obchodu Kultura, pamatujete, že takový obchod byl na Sucharevské?

A tu na stanici "VDNKh" do vagonu nastoupily dvě dámy, starší než my o kritických deset let.

Jedna z nich, oblečená do pláštěnky ze sněhobílých pštrosích per, okamžitě naplnila celý vagón nejen svým peřím, obrovským dekoltem a dunivým hlasem, ale také naprosto neuvěřitelnou vůní - sladkou, kořeněnou, ochromující.

Soustředění se jí zřejmě zdálo nedostatečné, a tak mladá dáma, když se posadila, vytáhla z kabelky červenou lahvičku a pilně ji nalila nejprve na sebe a pak na sousedku. Nebylo co dýchat.

Kamarádka si odfrkla - brr, jaká vulgarita, fuj, jak, ona jen do zadku od toho nelepí.

Já jsem samozřejmě souhlasila a ostentativně jsem se zastrčila do šátku, který jsem předtím pokropila vaničkou CK One Calvin Klein.

Na další stanici vulgární dámy odešly, ale znepokojivý pach neznámé vůně, jejíž flakon mi připomínal otrávené jablko z pohádky o spící carevně, zůstal.

A s ní se zrodila i zvědavost. Ukázalo se, že nejen svěží citrusové vůně jsou krásné. Styděla jsem se to přiznat, protože "ženský" parfém a kosucha se v mysli patnáctileté puberťačky nekřížily.

Proto jsem ve škole a na večírcích stále používala CK One Calvin Klein a doma jsem začala zkoumat maminčinu poličku - Amarige Givenchy, Eden Cacharel, Angel Thierry Mugler, Tresor Lancome, Paloma Picasso Paloma Picasso, Estee Estée Lauder, Champs Elysées Guerlain, Poison Christian Dior, J'ai Ose Guy Laroche, Bal a Versailles Jean Desprez.

Všechno šlo dovnitř, všechno bylo překvapivé. A všechno se mi líbilo - mnohem víc než obvyklá CK One.

Postupně jsem se ze zakomplexovaného puberťáka stala normálním člověkem, z normálního člověka závislým na parfémech.

Jednoho dne, asi před šesti nebo sedmi lety, jsem přišla do jednoho z mých oblíbených obchodů, kde se můžete porozhlédnout po vintage, limitovaných edicích a dalších parfémových dobrotách.

A najednou mi do rukou vklouzla bolestně povědomá červená kulička - srdce se mi rozbušilo.

Nevím, jak se stalo, že jsem na ni od onoho náhodného setkání v metru v nákupních centrech nenarazila.

Bylo to dlouho očekávané setkání. Setkání s mým mládím, setkání s okamžikem, který změnil můj postoj k vůním.

Poison Hypnotic se vám může nelíbit, můžete ji hanit za její jednoduchost a přímočarost, ale pro mě to není jen vůně, není to jen kmín, vanilka, mandle, santalové dřevo a švestka, ale bod, z něhož není návratu a který převrátil mou představu o kráse naruby.

Chtěla bych poděkovat parfumérce Annick Menardo, která Poison Hypnotic vytvořila, a té dívce v peří, kdyby to náhodou četla :) Děkuji jí za to, že se jí podařilo vytvořit tuto vůni.

Mám zábavnou historku o Hypnotickém jedu. Na začátku 90. let jsem jako mladá žena pracovala v kosmetickém oddělení velkého obchodního domu. Byla tam starší žena (už dávno za důchodovým věkem), která pracovala v oddělení vůní. O Vánocích se bez větší námahy oblékala jako paní Santa Clausová, pokud vám to dává představu, jak vypadala. Jednou večer jsme byli v okolí jediní dva. Bylo pozdě a nebyli žádní zákazníci. Pokynula mi, abych šel k ní, což jsem udělal. "Chceš si přivonět k vůni, která muže přivádí k šílenství?" zeptala se. Byla jsem v šoku, protože pro mě byla taková babičkovská postava, ale řekla jsem: "No jo!". Vytáhla Hypnotic Poison, držela ji v ruce jako jablko a řekla: "Tohle si vezmi na sebe, jestli chceš mít nějakého muže pod palcem." A pak se rozesmála. Samozřejmě jsem se namazala a jako obvykle jsem se sešla s kamarádkami venku v klubu. Fungovalo to. Fungovalo mi to už mnohokrát, mnohokrát. Jsem starší a mám vytříbenější vkus na parfémy, ale v téhle vůni je něco, co muže opravdu zaháčkuje. V zimě jsem ji nosila pod želvím krkem. Jednou mi jeden muž řekl, že můj krk voní jako sušenky snickerdoodle vytažené z trouby. Druhý den měl na krku cucflek. lol. Je hřejivá a kořeněná s nádechem vanilky. Zkrátka a dobře, v průběhu let jsem kamarádkám a spolupracovnicím říkala, aby HP vyzkoušely, pokud jim ve vztahu chyběla jiskra nebo pokud se snažily sbalit nějakého chlapa. Vždy mi potvrdily, že je to magnet na muže. Dokonce jsem měla jednu kamarádku, která byla na pokraji rozvodu. Zkusila to a jsou stále spolu. Řekla jsem jí, ať tu lahvičku schová a nikdy neříká, co to je. Občas si k ní přičichnu, když ji náhodou vidím venku v obchodě, a chichotám se pro sebe, že ji nosí paní Clausová pro Santu.

Měla jsem ji už dříve a nosila jsem ji v zemi s velmi chladným podnebím. Zahřeje na duši, je velmi krémová, je to jemný parfém, který pohladí. Hodí se k ženě s tváří panenky, voskovým obličejem a třešňově červenými ústy, která má na sobě chlupatý kabát. Je intimní, není slavnostní ani extrovertní, není ani perverzní. Žena, která někoho pozve, aby ji důvěrně poznal, daleko od shonu, mu sluší, zanechává za sebou stopu tajemství, je v něm cosi láskyplného, mateřského. Mandle říká něco jako vnímavost a vanilka ve mně vystoupila a já myslela na sladkosti, deky, mazlení s roztomilými zvířátky. Je to útulné, jako když přijdete domů za deštivého dne, sundáte si těžké boty a dáte si horkou koupel, pak sníte kousek čokoládového dortu se smetanovým nápojem a ležíte v posteli.

(Pozor, ženy: používejte tento parfém.)

Pro mě je to parfém, který musím mít. Mluví sám za sebe, koupila jsem si ho před 2 měsíci a už si ho mým prostřednictvím koupili 3 lidé, včetně mých přátel a známých. Všichni se ptají, pokladní v supermarketu, ochranka v nákupním centru, prodavačky, všichni chtějí vědět, komu tato příjemná vanilka patří. Na mně vanilka vyniká více než mandle, které jsou intenzivně patrné, kokos je také přítomen, tuberóza je nenápadná. Monstrózní držení a siláž. Na noc je prostě božská, noste ji s tělovým mlékem a budete se cítit jako v nebi. Škoda, že neznám původní verzi, ale spokojím se s touto.

Šel jsem do Douglasu, abych si k něčemu přivoněl. Jen si k něčemu přivonět! Dal jsem si na skvrnu Hypnotický jed. Vyšel jsem ven. Zaplatil v automatu za parkování, nastoupil do výtahu, v ruce blotter, vyjel na parkoviště, otočil se o 180°, aniž by zpomalil, zamířil zpátky do Douglasu, koupil si třicítku. V autě s lačně otevřel balíček, nalil ..... Jsem šťastná.

Mléčný a vanilkový likér s pepřem a skořicí. Skvěle se hodí k cigaretovému kouři. Prostě mě to vypnulo, restartovalo a teď jsem v nirváně. Wow!!!

Něco vám řeknu, dámy, je to jen lektvar, skutečný lektvar v zakázané červené lahvičce, kdo nazval stvoření Disquareda lektvarem? Nesmysl a blbost, existuje jeden lektvar, je to hypnotikum..... Dokáže zhypnotizovat, dokáže odzbrojit každého člověka v okruhu pěti metrů. Je tak sladce mandlový, že se k němu chceš přitisknout a nikdy ho nepustit... není to sirup, protože v něm není cukr, jsou v něm obklopující tóny buď vzdušných mletých koláčů, nebo nějakého měkkého dortu s impregnací brandy, obecně něco ohromujícího a krásného.

Vždycky říkám, že je to parfém, který miluje každý muž a každá žena mu ho závidí ;) Jeden z těch, od kterých jsem si koupila víc flakonů, a myslím, že se ho budu snažit mít vždycky.

Byly doby, kdy jsem ho nosila každý den a vždy vyvolával komplimenty, komentáře a otázky, co je to za parfém. Většina lidí cítí vanilku, což je, jak jsem si všimla, navádí k tomu, aby mě oslovili hahahahahaha. Cítím vůni, která mi dokonale sedí.

Je v ní všechno. Na můj vkus je to nejlepší ze sady Dior Poison.