Hodně lidí se mě po Esxence 2024 ptalo: jaká byla výstava? A zdá se, že mám obrovský problém odpovědět. Mám pocit, že jsem z ní neviděl ani 25 %, tak jak mám mít celkový vjem a interpretaci ohledně trendů a směřování? Samozřejmě jsem viděl, že se některá témata opakují, nebo to byly jen náhody? Jak mohu předpokládat, že se ten či onen materiál dostává do módy, když mi uniklo mnoho vůní prezentovaných na výstavě?
Letos Esxence přivítala téměř 400 značek parfémů. Z výstavy, která začínala jako výběrová niche přehlídka s malým počtem návštěvníků, je nyní obrovská podívaná s širokou škálou estetických a kvalitativních úrovní, která přitahuje tisíce lidí. Poslední den byl otevřen pro veřejnost a venku se tvořila obrovská fronta, stovky lidí toužily sáhnout si na novinky a vzít do rukou jakékoliv vzorky, které značky nabízely. Letos jsem dokonce viděl mnoho značek, které prodávaly lahvičky a sady vzorků, což skončilo jakýmsi bláznivým trhem, když se blížil konec. Co musím říct, je, že Esxence byla letos hodně zábavná, protože se vyřešily některé potíže minulých ročníků, jako byl nedostatek místa a uspořádání a organizace výstavy. Měli jsme dostatek prostoru, abychom se mohli pohybovat, aniž bychom museli strkat do lidí lokty, vzduch byl dýchatelnější, bylo zde několik barů, kde jsme se mohli najíst, napít a popovídat si, a celkově zde bylo dost pohodlí na to, abychom se mohli zdržet mnoho hodin.
Hlavní věc, kterou jsem po výstavě pociťoval, byla absence nekvalitních parfémů. Nebylo tam téměř nic nekvalitního nebo špatně koncipovaného, co si pamatuji. Vše, co jsem viděl a cítil, mělo něco kvalitního a většinou i něco zajímavého k objevení. Zároveň jsem ale mezi novinkami necítil nic, co bych mohl označit za mistrovské dílo. Samozřejmě, že byly vynikající parfémy, ke kterým se dalo přivonět. Novinky však vyrovnávala jakási kreativita středního proudu. Vše působilo velmi příjemně, velmi příjemně a krotce. Prvky šoku a inovace, které byly přítomny na počátku historie Esxence, již nejsou přítomny. Wow efekt je pryč, nebo je to důsledek dlouholetého příchodu do Esxence? Dospěl jsem k závěru, že jsem stále otevřený úžasu, ale letos všechny značky raději pracovaly s pojmy pohodlí, svěžest, transparentnost, jas, známost a zábava. Možná parfémy jako malá a rychlá úleva od ošklivosti slova?
Bez ohledu na statistickou nemožnost, že by jednotlivec na výstavě našel trendy, jsem našel některé složky, které se opakovaly, a po sdílení dojmů s kolegyněmi se zdálo, že jsme všichni našli některé stejné aspekty roztroušené všude kolem. Jako první bych rád zmínil ovoce a koktejly. Ty byly velmi silně přítomny již na Pitti Fragranze loni v září a všichni jsme předpovídali, že tato myšlenka bude vzkvétat a přinášet ovoce i na letošním ročníku Esxence. Měli jsme pravdu. Vzpomínám si, že jsem cítil vůni fíků, hrušek a zejména broskví. Mou nejoblíbenější, pro její neobvyklost, byla vůně Peach's Revenge od Sarah Baker, kterou složil parfumér Chris Maurice.
Cítil jsem také hodně čistých květin, zaměřených zejména na bílé kytice, jako je jasmín a pomerančový květ. Líbila se mi Isabey Rue de la Paix a Jasmin Cruel od Edeniste, rovněž s nádherným, zasněným jasmínovým nádechem a vůní, kterou lze vrstvit s dalšími nabídkami značky. Mou nejoblíbenější kombinací byla Relax.
Mořské a vodní vůně obvykle tvoří menší část nabídky v niche segmentu, ale letos se mi zdá, že jsem objevil několik nových vůní zaměřených na tuto rodinu. Musím zmínit obzvlášť sugestivní a asertivní Pelagos od Dusita Parfums, svěží aromatickou vůni s mořskými tóny, která představuje některé prvky klasické parfumerie Dusita, a velmi zajímavé mi přišlo, že je zde použit akord, který je podobný tomu v Le Sillage Blanc.
Dalšími vodními novinkami byly The Mariner's Rhyme od Francescy Bianchi a Oceanoir od Coreterno, která mi připadá jasně ovlivněná Chanel Egoiste Platinum. Salum také představil celou řadu vodních a mořských vůní s gurmánskými, tropickými a ovocnými tóny, což bylo další pomrknutí na koktejly. Od Moth and Rabbit musím zmínit novou The Colour of Pomegranate, rovněž na ovocné straně, ale v kontextu abstraktnější, kouřové a dřevité struktury, s některými prvky, které si spojuji s vintage Odeur 71 od Comme des Garçons.
Ke své osobní radosti si všímám, že se stále častěji objevují zelené tóny. Galbanum už není vnímáno jako děsivá nóta a postupně se objevuje u některých značek. Nedávno Bel Rebel uvedla na trh ...& The Pea s úžasnými tóny zeleného hrášku, k němuž jsem přivoněl až teď, ale zelené stonky byly rozesety všude kolem. Suleko ukázalo krásný svěží a vlhký zelený parfém Florida Vibrations, kde je galbanum přítomno jemně a klidně. Moje zelené tóny vyzdvihují Last Season od Meo Fusciuni a odvážnou In Extremis od Astrophil & Stella. Poslední jmenovaná mi vlastně připomněla, že niche parfumerie může být stále odvážná, znepokojivá a nakonec i fascinující, nejen příjemná a snadno prodejná.
Právě jsem se vzpamatoval z této intenzivní události a začal přemýšlet o tom, jak se tyto trendy a vývoj promítnou do příští přehlídky!
